Podmínky atletů by vylepšilo odlehčovací hřiště, které ale bylo zastavěno kluzištěm, které se využívá jen v zimě, a hřištěm s umělou trávou, na němž sportovci trénují minimálně. Znojemský atletický oddíl čítá 130 členů a tento počet zahrnuje funkcionáře, rozhodčí a osmdesát aktivních závodníků. Většina z nich jsou děti a mládež, veteránů je z toho ani ne deset.

Chystá se rekonstrukce stadionu, který využíváte společně s prvoligovými znojemskými fotbalisty. Co vám to přinese a co vám to naopak může vzít?

Může to přinést zkvalitnění stadionu. A co nám to vezme? Záleží na tom, jak se s fotbalisty dohodneme na užívání stadionu. Myslím, že to budou větší problémy než doteď, hlavně co se týká užívání travnaté plochy. Pro nás je hlavním problémem to, že nemáme odlehčovací hřiště. Místo toho je tam vybudované hřiště s umělou trávou, které se využívá sporadicky, a také kluziště. Budeme se tak muset s fotbalisty dělit o travnatou plochu. Nemáme možnost trénovat vrhačské disciplíny, jako je oštěp, disk a kladivo nikde jinde na okrese. Nejbližší příležitost k tréninku je v Brně a v Břeclavi. Fotbalisté to mají jinak, mohou trénovat klidně na hřišti v Příměticích, ale tam my nemůžeme.

Jak jsou na tom znojemští vrhači?

Nemůžu říct, že by na nich byl postavený znojemský oddíl. Vždy ale byli chloubou oddílu. Máme tady trojnásobného mistra světa veteránů v hodu diskem Miloše Gryce. A pak tu máme mladé dorostence, kteří byli předminulý týden na mistrovství republiky v Jablonci a získali tři finálová umístění. S výsledky jsem spokojený, ale výkony nebyly úplně nejlepší, protože ti kluci mají na víc. To je to, že týden před mistrovstvím jsme byli omezeni revitalizací trávníku na stadionu. Už zase nebylo pořádně kde trénovat. Tomáš Svoboda byl dvakrát sedmý. V kouli hodil 14,8 metru, ale má na to, aby házel už víc jak patnáct metrů. V disku hodil 39,1 metru, hodil už i přes čtyřicet metrů. Osmý byl Dominik Wünsche výkonem 14,7, což je jeho maximum. Ještě se od nás zúčastnil junior Ondřej Zoufalý. Závodil také v kouli, disku a kladivu. Všude byl kolem desátého místa. Mistrovství republiky je výběrovou akcí, kam postupuje šestnáct nejlepších v republice. Dostat se tam už něco znamená. Startovalo tam přes osm set závodníků ze sto čtrnácti oddílů v republice.

Problém s odlehčovacím hřištěm trvá delší dobu. Přišlo město s tím, že by vám nějak pomohlo s jinými prostory?

Když se v roce 2005 opravovalo hřiště, tak součástí měla být i revitalizace odlehčovací plochy. Nikdy jsem neslyšel, že by tam měla být plocha s umělou trávou. Pro nás je zcela nepotřebná, nemůžeme na ní dělat vůbec nic. Nevím, kdo o tom rozhodl, že na odlehčováku bude umělá tráva. To místo, které tam zůstalo, by nám ještě jakžtakž stačilo na trénování. Pak se jednalo o tom, že tam bude kluziště. Nám město slíbilo, že se našel prostor na Vančurově ulici. Když na to pak nechalo zpracovat projekt, tak se došlo k tomu, že by to stálo kolem čtyř a půl milionu a na tom to skončilo. Od té doby se o tom nejedná. Pak nám ještě město nabízelo škvárové hřiště v Načeraticích. To je ale pro nás hrozně daleko, vzhledem k tomu, že veškeré zázemí máme na stadionu. Je tady posilovna a vrhači potřebují zaposilovat a pak to hned jít vyházet.

Máte návrh nějakého řešení, jak z této zapeklité situace ven?

Disk a oštěp trávě vůbec nemohou uškodit. Navíc dodržujeme dohodu, že trávu budeme po sobě zašlapávat. Problém je s kladivem. To v trávníku napáchá velké škody. Ideální by bylo, kdyby se dalo využívat odlehčovací hřiště. Navrhovali jsme variantu, která ale všude naráží na peníze. Šlo by o to, že by se hřiště s umělou trávou a kluziště přesunulo někam jinam, třeba do prostoru u lázní, kde bývalo koupaliště, které je nevyužívané. Odlehčovák by se nechal buď jak je, anebo se zatravnil. Mohli bychom tam trénovat jak my, tak i fotbalisté. Dala by se tam odházet i atletická druhá liga.