Procházka odehrál zápasy proti Finsku, Švýcarsku, Švédsku a zkušenost s mezinárodním florbalem si nemůže vynachválit.

Máte za sebou reprezentační premiéru. Jak ji celkově hodnotíte?
Hodnotit můžu jedině kladně, byla to obrovská zkušenost. Nechci hodnotit svůj výkon, to nechám na trenérech. Oni musí posoudit, zda jsem byl pro tým přínosem a dají mi další možnost být jeho součástí.

Hrajete se Znojmem první ligu. Jaký byl rozdíl v zápasech proti nejlepším týmům světa?
Veliký. Hlavně severské týmy se v technice a taktické propracovanosti hry nedají porovnávat s týmy první ligy mužů. No a v lize se mi určitě ještě nestalo, aby po mně chtěli malí kluci podpis.

Co vaše formace. Sedla vám?
No já jsem vlastně žádný útok neměl. Každý zápas jsme hráli v trošku jiné sestavě. Ale žádné problémy nebyly, všechno jsou to kvalitní hráči, takže jsme si dokázali vyhovět. S Finy a Švédy jsem měl na centru Ondru Svatoše ze Sparty. Je to jeden ze dvou našich nejzkušenějších hráčů, takže si opravdu nemůžu stěžovat.

A máte už od trenéra zpětnou vazbu na váš výkon?
Že by trenéři hodnotili přímo můj výkon, se nestalo. Zpětnou vazbou pro mě může být jedině to, že jsem nastoupil ve všech třech utkáních, což se většině kluků nepovedlo. Vážím si i toho, že jsem opakovaně dostal důvěru v přesilových hrách. Celkově jsem měl dost prostoru na hřišti, tak snad jsem nezklamal.

Dával jste branku proti Švédsku. Jaká byla a jak moc si ji ceníte?
Bylo to v naší přesilovce. Určitě si toho gólu cením, byl první v národním dresu, ale kdyby nebyl, tak by se zase tak moc nestalo. Věřím, že přijdou i důležitější tre­fy.

Který zápas byl z vašeho pohledu nejlepší?
Se Švýcary jsem se dostal do hry až na konci druhé třetiny. Navíc jsme vyhráli, to bylo fajn. Ale jednoznačně nejvíc mě bavil zápas se Švédy. Prvně jsem vymyslel hezký gól ze standardky a pak přišla ta moje první reprezentační trefa. Sice se nám nepovedla první třetina, ale v těch dalších dvou jsme podali asi nejlepší výkon na turnaji.

Od seveřanů jste dostali docela příděly, byl ten rozdíl opravdu tak markantní?
S Finy to byl téměř pro celý náš tým první reprezentační zápas. Přišlo přes tisíc lidí a my hráli s mistry světa, kteří byli většinou o rok nebo dva starší. I přesto jsme úvod zápasu zvládli výborně. Ale od konce první třetiny se začala projevovat naše velká nezkušenost a skóre narůstalo.

A se Švédy to bylo obdobné?
Se Švédy to bylo zase naopak. Nezvládli jsme začátek, ale další dvě třetiny jsme byli vyrovnaným soupeřem. Rozdíl tam určitě je, hlavně v taktické vyspělosti a myšlení. Máme dva roky na to, abychom ho systematickou přípravou a tvrdým tréninkem vymazali.

Přeci jenom jste zažil v národním dresu premiéru. Co nervozita, dostavila se?
Hlavně v prvním zápase, ale to se dalo čekat. Jinak na další dvě utkání jsem se těšil a dokonale jsem si je užil.

Teď se vrátíte do první ligy. Nebude těžké se přeorientovat na klasickou soutěž?
Myslím, že to nebude problém. Každý zápas má svůj náboj a vtáhne člověka do hry. Je ale více než jasné, že to bude zase trochu jiný šálek kávy.