Znojemští plavci se znovu naplno ponořili do přípravy na další sezonu. Pod vedením trenéra Jiřího Kyněry trénují všichni od patnáctého srpna. S jedinou výjimkou. A tou je specialista na disciplínu motýlek Michal Rubáček.

„Ostatní začali trénovat už patnáctého srpna. Co mi říkali, ráno chodili plavat a potom ještě jezdili na kole, najeli toho prý za čtrnáct dní hrozně moc,“ popisuje program znojemských plaveckých nadějí Rubáček.

Sám se ho ale neúčastnil.

„Já jsem se zrovna v té době, přesně to bylo myslím šestnáctého srpna, vracel ze světové univerziády v Bangkoku. Do konce srpna jsem měl volno, trénovat s ostatními jsem začal třetího nebo čtvrtého září,“ vysvětluje znojemský plavec.

První dny prý byly hlavně o zvyknutí si. „Od pondělí jsme ale už začali i s posilovnou, postupně přidáváme na objemu a intenzitě,“ přibližuje.

Čtyřiadvacátého září začíná plavcům společné soustředění se všemi reprezentanty České republiky, které se bude konat v Nymburku. Potrvá deset dní.

Samotný Michal Rubáček se bude v nadcházející sezoně soustředit především na jednu věc, a tou je splnění limitu pro olympiádu v Pekingu.

„Uplynulou sezonu, tedy sezonu 2006/07, jsem s výkonností trochu stagnoval. Poslední dobrý čas jsem zaplaval v létě 2006, kdy jsem udělal rekord na trati sto metrů motýlek.

V sezoně jsem se potom spíš hledal, i na trénincích jsme zkoušeli, co by mi mohlo pomoct. Snad se mi vrátí předchozí dobrá forma,“ doufá Rubáček.

Splnit limit


Důležité podle něj budou hlavně závody, které předcházejí olympiádě.

„Určitě půjde hlavně o psychiku, člověk se potřebuje ujistit, že to jde a že na to má,“ myslí si.

O světové univerziádě, která mu uzavírala uplynulou sezonu, hovoří spíš s rozpaky.

„Moc jsem se na tenhle podnik těšil a věřil si. Měl jsem motivaci, dělal jsem pro to všechno, podřizoval jsem tomu tréninky,“ vypočítává na prstech.

První závod, na kterém Michal Rubáček startoval, přitom napovídal, že hodiny strávené na trénincích v bazénu nepřijdou vniveč.

„Jako úvodní trať jsem plaval dvě stě metrů motýlek, přemýšlel jsem, jestli ji vůbec plavat, protože na ni člověk musí mít opravdu hodně natrénováno.

Bral jsem to spíš tak, že si tu vodu osahám. A on z toho byl osobní rekord,“ pousměje se Rubáček.

„Jenomže pak to bylo start od startu horší. Přitom ve vodě jsem se cítil dobře, ale vždycky asi ve třech čtvrtinách tratě jsem cítil, jak tuhnu,“ zesmutní při vzpomínce na Bangkok.

Z města samotného a především z organizace celé univerziády je ale nadšený.

„V porovnání s univerziádou v Turecku, na které jsem byl předtím, to bylo něco úplně jiného. Celá akce se konala v univerzitním areálu s perfektním a hlavně kompletním sportovním vybavením, včetně klimatizace. Navíc jsme měli všechna sportoviště v areálu, to byla paráda. V tureckém Ismiru jsme to měli k bazénu hodinu a čtvrt jízdy autem,“ srovnává. A přidává jednu zajímavost.

„Nechápal jsem, jak je možné, že když v Thajsku mají takovéhle podmínky, nenajde se mezi nimi snad ani jeden lepší plavec.

Spíš jsou známí bojovým uměním, přitom o vybavení pro plavání, jaké tam mají, si můžeme u nás nechat jen zdát,“ kroutí hlavou.

Nabitá sezona


Splnit limit pro zmiňovanou olympiádu je pro Michala Rubáčka hlavním cílem. Dobře ale ví, že to rozhodně nebude mít jednoduché. A nejen on.

„Letos to bude těžké. I proto, že zrušili takzvaný C-limit, který býval poslední záchranou plavců. Určitě se to podepíše na počtu reprezentantů, kteří na olympiádu pojedou,“ myslí si.

Peking je ale jen vrcholek ledovce. Na plavce čeká kromě něj spousta dalších akcí. Třeba mistrovství Evropy.

„Bude toho ale víc. Dřív jsme na podzim plavali tak dvě tři akce, teď nám nějaké přibudou. Poplaveme třeba závody Českého poháru nebo Velkou cena města Znojma, což je první nominační závod. Tím druhým je Velká cena Brna.

Celkem nás čeká asi šest nebo sedm akcí,“ loví z paměti seznam podniků, na kterých budou znojemští plavci startovat.

Po novém roce čeká plaveckou reprezentaci České republiky už tradiční soustředění v Jihoafrické republice. Na plavce čeká i mistrovství republiky. Nebo mistrovství světa. Ale především spousta trénování.

„Nejvíc se těším do Afriky. Je to nádherná země a podmínky pro trénování jsou prostě parádní,“ uzavírá Michal Rubáček.