Jak se jako novopečený mistr republiky cítíte?

Super pocit. Přijímám gratulace a moc si to užívám. Cítím také po náročných třech soutěžních dnech velkou únavu.

Odnesl jste si z domácího šampionátu nějaké větší šrámy?

Žádné zranění nemám. Moc ran jsem neschytal. Jen mě bolí ruka z pátku. Narazil jsem si ji při knockoutu Tomáše Vaněčka ve druhém kole šampionátu.

Jak k tomu došlo?

Věděl jsem, že jde o kvalitního soupeře. Hned v první minutě duelu jsme se pustili do výměny úderů a já ho jedním dostal. Rozhodčí Tomáše počítali, ale pokračovalo se dál. Věděl jsem, že je stále otřesený, tak jsem po něm šel a snažil se ho uzemnit. Sedl mi jeden tvrdý zadní hák a soupeř šel k zemi. Tak povedený úder se často nepodaří. Já však soupeře knockoutuju poměrně často, mám na to sílu. Oceňuji však reakci Tomáše. Pak mi poslal zprávu, ve které mi gratuloval, to je od něj pěkné.

Očima trenéra
„Vasil patří mezi obrovské dříče a hodně chce. To jsou dobré vlastnosti pro box. Před domácím mistrovstvím jsme tušili, že má na výhru. Kluky z jeho váhové kategorie dobře známe. I když dosáhl na svůj premiérový titul, má stále velké mezery. Zapracovat musí hlavně na práci nohou. Jeho přednost je zejména silný úder s dobrým načasováním. Když bude pokračovat v nasazení, může v boxu dosáhnout ještě hodně úspěchů. Teď nemyslím třeba jen v České republice, ale i v Evropě. Má na to."
trenér z klubu Řešeto Znojmo
Miroslav Jánský

Který ze tří zápasů byl pro vás nejtěžší?

Asi hned ten první. Tomáš Ivachov je výborný boxer, a navíc šlo o vstup do turnaje. Byl jsem z toho malinko nesvůj. Chtěl jsem, ať se mi domácí mistrovství vydaří. Boxoval jsem s ním asi před půl rokem a tehdy jsem ho knockoutoval. Toužil jsem to zopakovat i teď při šampionátu, jenže se mi to moc nedařilo. Bodově jsem měl sice navrch, ale nebylo to ono. Rozjel jsem se až v dalších zápasech. Finále jsem si pak užíval.

Měl jste v něm navrch?

V mých očích jsem ho měl celou dobu pevně v rukou. Potvrdilo se mi to ve třetím kole, kdy jsem cítil, že mám navrch.

Byl jste před domácím finále nervózní?

To jsem před každým zápasem. Bez lehké nervozity by to nešlo, k zápasení patří.

Co říkáte na domácí publikum?

Jedním slovem paráda. Hnalo mě za úspěchem. Ještě se mi nestalo, aby fanoušci skandovali moje jméno. Bylo to moc příjemné.

Jak jste si mistrovství ve vašem klubu zhodnotili?

Bavili jsme se o tom s trenérem. Dosáhli jsme na dva tituly a stali se tak nejúspěšnějším oddílem v republice. To je velká pocta. Porazili jsme Pražský rohovník, což je silný oddíl, z toho máme velkou radost. Škoda ostatních, úspěchů mohlo být i víc.

Druhý triumf přidal kolega Hamo Aperjan ve váze do šedesáti kilogramů. Finále však neboxoval, co se stalo?

Jeho soupeř Lukáš Dekýš do závěrečného duelu nenastoupil. Nedorazil ani na ranní vážení a lékařskou prohlídku. Údajně měl nějaké zdravotní problémy. Hamo si tak střihl exhibiční zápas s domácím Pavlem Mozgou. Nechtěl ochudit domácí fandy.

Jaké máte na mistrovství ohlasy od ostatních?

Pozitivní. Při organizaci se nevyskytl žádný velký problém a vše bylo perfektně zvládnuté. Překvapilo mě, že ve čtvrtek i pátek dorazilo do haly poměrně dost lidí. Sobota, která byla spojená s galavečerem, pak byla výborná. Promítal se i nový videoklip známého rappera, ve kterém účinkují zástupci našeho klubu. Bylo to povedené.

Cesta k titulu
Znojemský boxer Vasil Ducár se v boji o český titul ve váhové kategorii do 91 kilogramů utkal se třemi soupeři:
- 1. kolo: Tomáš Ivachov – výhra na body
- semifinále: Tomáš Vaněček – knockout
- finále: David Hošek – výhra na body

Kombinujete stále thajský box a klasický box?

Teď jsem se věnoval spíš boxu. Federace totiž účast v jiných úpolových sportech zakázala. Kdybych tak zápasil i v thajském boxu, tak na mistrovství ani nemohu.

Co preferujete nyní?

Preferuji hlavně dobré zápasy. (úsměv) Možná si teď od boxu dám chvíli pauzu a zase začnu víc dělat thajský box.