V prvních dvou utkáních jste dostali pět branek. Teď s Rožnovem šest. Je to už hodně?

Je pravda, že šest gólů už je docela dost. Nejde tolik o ty branky, spíš bychom se měli vyvarovat výpadku ve druhé části. Vedli jsme už 6:1 a dovolili soupeři stáhnout až na 7:5.

Kde hledat příčinu hluchého místa?

Nevím, zda šlo o uspokojení, že se už nic nemůže stát. Nemůžu za nikoho mluvit. Ale vyrobili jsme hrozně moc individuálních chyb, které dostaly soupeře na koně.

Na rozdíl od prvního utkání vám vyšel vstup do zápasu. Po první třetině jste vedli 3:1…

Ano. Pokaždé se úvod nepovede. To se nám stalo hlavně proti Kladnu, kdy jsme po chvíli prohrávali 0:2. Je dobře, že jsme se hned ujali vedení.

Zatím jste dostali nejmíň gólů z celé první ligy. Obrana tedy funguje. Co útok?

Tam to také není špatné. Kluci mají formu a střílejí poměrně dost branek. Snad jim to vydrží. Ale souhra týmu si ještě sedá. Škoda, že se nám teď zranili nějací centři. Doufám, že se s jejich absencí vyrovnáme.

A jak se na začátku sezony cítíte vy?

Vynechal jsem zápas s Libercem, ale docela to jde. S klukama z útoku hrajeme pohromadě už delší dobu. Rozumíme si nejen florbalově, ale i lidsky. Je to dobré.

Co říkáte na sílu letošního znojemského kádru?

Síla je vždy. Jsme však zase o rok dál a o rok zkušenější. To by se mohlo projevit. Uvidíme, co přinese sezona. O úspěšnosti rozhodne opět až play off a my se tentokrát pokusíme zlomit čtvrtfinálovou­ bránu.

Myslíte i výš?

Zatím ne. Čtvrtfinále je zásadní a pak se může stát cokoli. Přijde euforie a můžeme klidně dojít až k postupu.