Podle historických pramenů lyžovali už starověcí předchůdci dnešních Finů. V českých horách se nejdřív uchytily různé typy sněžnic. První zmínky o čemsi, co se podobalo lyžím, se objevují zkraje 19. století, kdy se obyvatelé Krkonoš klouzali po jakýchsi obručích.

Historie, zajímavosti, rady a tipy. To všechno najdete v pěti dílech speciálního zimního seriálu Deníku.

1. BRUSLENÍ

2. SJEZDOVÁNÍ

3. BĚŽKOVÁNÍ
(vydání 18. prosince)

4. HOKEJ
(vydání 8. ledna)

5. SNOWBOARDING
(vydání 15. ledna)

K prvnímu sportovnímu vystoupení mělo dojít v roce 1880 na staré Petrově boudě v Krkonoších, avšak oficiálně poprvé lyžoval o sedm let později všeuměl a průkopník mnoha sportů v Čechách Josef Rössler-Ořovský. Jako ani ne osmnáctiletý mladík předvedl novou disciplínu na zasněženém Václavském náměstí v Praze. Slovu lyže ale předcházelo označení ski.

Sport se od doby vášnivých lyžníků vyvinul do mnoha podob. O rozmach sjezdových disciplín se výrazně zasloužili Rakušané. Logicky, nikde jinde nenajdete tolik areálů jako v této alpské zemi. V Československu byli propagátory hlavně sudetští Němci. Z reprezentantů se v třicátých letech prosadil Eduard Hromádka, účastník olympiády a mistrovství světa.

O největší úspěchy na bílých svazích se později postupně postaraly skvělé ženy - Jana Šoltýsová, Olga Charvátová, Šárka Záhrobská (provdaná Strachová) a Ester Ledecká

Jak to bylo s lanovkami

Víte, kde vyrostla první sedačková lanovka v Evropě? V roce 1940 ji postavili na Pustevnách! Před tím na českých horách sloužil pro přepravu lyžařů na stráně jednoduchý princip elektrického navijáku, vytahující dlouhé saně zhruba pro dvacet osob.

Po roční pauze způsobené zdravotními problémy je lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká na prahu nové sezóny fit a patřičně natěšená na závody
Ledecká nahnala bicáky. Závody mi strašně chyběly, řekla. Přednost dostanou lyže

První navijákový vlek s kotvami se objevil v roce 1947, ale byl určený hlavně pro sportovce. Ve stejné době začala fungovat i jednosedačková lanovka ze Svatého Petra na Pláně ve Špindlerově Mlýně. Většina tehdejších rekreantů ROH však stoupala do svahu s lyžemi na nohou.  

Drahá zábava, ještě dražší sport

Sjezdové lyžování není pro každého. Je zapotřebí um, trénink a především finance. Pokud tedy rodiče uvažují o dostupném sportu, asi jejich volba nepadne právě na tuto zimní disciplínu. Do výdajů je třeba započítat lyžařský materiál, další vybavení a náklady na cesty za tréninkem mimo hlavní sezonu.  

Cena sjezdových lyží:

3000 – 60 000 

Tip od expertů: Obecně platí pořekadlo "Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci"… Ale určitě je vhodné poradit se nejdřív s trenéry, jaký typ lyží je pro přípravu v daném věku vhodný. Pro lyžařské výcviky samozřejmě stačí lyže z druhé ruky či bazaru.

„Ideální je mít klub v okolí svého bydliště. Čím dál bydlí rodina od hor, tím se finanční náročnost se zvyšuje. Dojíždět na tréninky z Prahy moc dobře nejde, někdo to může vyřešit pronájmem bytu v horském středisku,“ říká sportovní ředitel alpských disciplín SLČR Jan Fiedler.  

Existují kluby, kde se dá lyžování provozovat za relativně příznivých podmínek. „Některé oddíly dokážou zajistit z venkovních zdrojů dopravu a trenéry. Vedle toho jsou komerční týmy, kde je potřeba se složit na platové a provozní náklady trenérů. Klubů je poměrně dost, ve Špindlerově asi šest. Dětí je ovšem nedostatek, takže s přijetím by neměly být problémy. Je však nutná součinnost s rodiči, než děti trochu povyrostou,“ upozorňuje funkcionář.  

Tomáš Verner
Češi jsou národem Sáblíkové a Vernera. Kam na kluziště, co se učí jako první

Lyžařská střediska dovolí přípravu do doby než se na sjezdovku navalí turisté. Obvykle musí být odtrénováno do deseti hodin, takže se vstává brzy. „Kromě areálu Stoh ve Špindlu nemáme středisko nebo vlek zaměřené jen na trénink. I když je večer svah osvětlený, nikdy se na něm netrénuje. Přednost má platící veřejnost. Tohle je český hendikep,“ zmiňuje Fiedler.

Existenci lyžování ohrožuje globální oteplování. Za poslední pět let se drasticky změnila situace na evropských ledovcích. V létě a začátkem podzimu jsou prakticky nepoužitelné. Mladí závodníci se tam nemají v létě prakticky šanci dostat. Lyžovat mohou jen v zahraničních halách.  

Jak se vyrábí televizní přenos Ski Classics: reportáž z Bad Gasteinu
Krumpáče s sebou a pozor na rolby. Za televizní lyžařskou show z Alp stojí Češi

„Jenže to není ideální. Děti se v hale nenaučí dobře lyžovat. Na zledovatělém povrchu spíš kloužou a nerozvíjejí techniku. Hledají se náhradní řešení,“ pokračuje. „Lyžovat na jižní polokouli si může dovolit málokdo, ale nadějně se jeví umělá hmota, kterou vyvinuli Italové. Jedná se o povrch, který připomíná jízdu na sněhu. Investovat do této technologie by bylo schůdnější než ostatní varianty.“

Dobrovolné vstupné

Světe div se, některé areály fungují na principu dobrovolného vstupné. Mluví se o nich tak trochu natajno, ale existují i v Česku. Provozovatelé si užívají velkého zájmu místní veřejnosti, ne lyžařů zdaleka.

1. příklad: Nové Hamry v Krušných Horách

Tři vleky, dvě sjezdovky. A vstupné podle toho, jak má kdo naditou peněženku. Tak to funguje v Nových Hamrech, které nejsou tak daleko od Karlových Varů. „Musím říct, že nám to funguje a jsme za to hodně rádi,“ líčí správkyně Markéta Štěříková.

Systém prý lyžaři nezneužívají, zájemců o kratochvíli na svahu se najde spousta. Letos se poprvé lyžovalo v pátek 8. prosince. „Je na každém, kolik přispěje. Nejvíc nám dal návštěvník tisícikorunu,“ zmínila s tím, že od 20. prosince se bude lyžovat každý den. „Už se moc těšíme, jelikož minulou sezonu jsme kvůli oblevě jezdili jen měsíc.“ 

Radim Palán, český reprezentant v rychlostním lyžování
Sport pro šílence? Český lyžař by mohl prohánět formuli 1, Ledecká by se divila

2. příklad: Klepáčov v Jeseníkách

Hanuš Beran koupil menší areál v Klepáčově na začátku koronavirové pandemie, kdy tehdejší vláda zakázala, co mohla. Poprvé se areál rozjel v období let 2021/22 a už tehdy majitel zvolil systém s dobrovolným vstupným. Tento koncept pokračuje také v sezoně 2023/24.

„V minulosti to lidé zneužívali. Někteří přijeli s rodinou na týden, zaplatili padesát korun na celou dobu a mysleli si, že to je v pořádku. Ale to byla menšina, většina lidí je slušných,“ říká Beran. Ačkoliv říká, že rád dělá věci jinak, letos už platící návštěvníky označí páskou. Hodně postaviček na svahu uvidíte i v týdnu, jezdí sem školy.