Řeč je o squashi, který vznikl na začátku devatenáctého století v londýnském vězení pro dlužníky a jeho název je odvozen od zvuku, který vydává míček při nárazu na přední stěnu.

Začátky klubu


Také Znojmo má už dnes svůj squashový klub. Ve městě existuje asi pět let a u jeho zrodu stáli čtyři mladí kluci.

„Kromě mě to byli ještě Aleš Molík, Vojta Mrňa a Karel Fiala,“ vyjmenoval lidi, kteří se zasloužili o založení squashového klubu ve Znojmě čtvrtý z nich, Stanislav Fruhvirt. Klub už dnes čítá kolem čtyřiceti aktivních členů. Takový počet squashistů už samozřejmě potřebuje určité podmínky pro trénování.

„Co se toho týče, myslím, že by se mohla situace zlepšit hlavně v oblasti kurtů. Máme k dispozici jen dva, což je pro klub naší velikosti nedostačující,“ připomněl Fruhvirt.

Problémem ale je, kde nové kurty vytvořit a především, odkud na ně vzít odpovídající finance.

„Město nám přispívá v dotacích nějakými penězi hlavně na pronájem těch dvou stávajících kurtů, jenomže to je málo,“ vysvětlil vedoucí znojemského squashového týmu. „Když vidím, jaké výsledky má třeba atletický klub a jaké dráhy a sportoviště mu město postavilo a kolik peněz se do toho nasypalo, je mi z toho smutno,“ povzdechl si současný nejlepší hráč Znojma mezi muži.

Se zástupci města, konkrétně s místostarostou Marianem Keremidským, prý už jednali o další, snad větší podpoře ze strany města. Další schůzku plánují zřejmě na konec tohoto kalendářního roku.

„My jsme nastoupili do funkce v prosinci a to už bylo o dotaci zažádáno, takže jsme to nemohli nijak ovlivnit. Samozřejmě jsem ale připraven s vedením klubu jednat o možné další podpoře, zatím ale o stavbě nových kurtů město neuvažuje,“ uvedl místostarosta Keremidský.

Zájem o squash ve Znojmě je obrovský. Vedení klubu už dokonce letos ani nepořádalo nábor pro děti, mají jich totiž už dost. „Se dvěma kurty, které máme k dispozici, je opravdu těžké časově vyjít. Klidně bychom nabrali další zájemce, jenže to už bychom jeli na kvantitu, a ne na kvalitu. Hráč potřebuje trénovat tak hodinu, hodinu a půl. To už bychom při větším počtu dětí nemohli,“ objasnil Fruhvirt, čím je počet členů v klubu limitován.

Tento sport je nejen fyzicky náročný, ale někdy také zdraví nebezpečný. Nejčastější jsou úrazy očí. „Když dostanete rychle letícím míčkem ránu do oka, můžete o něj taky přijít. Proto musí všichni hráči do devatenácti let povinně nosit ochranné brýle,“ zdůraznil Stanislav Fruhvirt.