Stáňa: Byl jsem kost a kůže

Když se řekne vrcholový sport, každý si vybaví jen dřinu. Je tu ale i takový, kde kromě hodin tvrdé práce potřebujete mít i obrovskou vůli. Takovým je kulturistika, kde ukázal své přednosti na posledních dvou závodech sedmadvacetiletý Jan Stáňa.

Jak jste se vůbec ke kulturistice dostal?
I když to teď možná nevypadá, za mlada jsem byl kost a kůže. Nechtěl jsem se s tím smířit, a proto jsem začal chodit do posilovny. To byl na začátku jediný důvod, proč jsem s posilováním vůbec začal.

Takže už cvičíte poměrně dlouho…
Je to zhruba deset let. Moje začátky byly zaměřené zejména na zesílení. Chtěl jsem přibrat nějaké to kilo navrch. Tehdy jsem vůbec nepřemýšlel o tom, že bych jednou mohl startovat na kulturistických závodech.

Kdy přišla myšlenka na skutečné závody ?
S postupem času jsem na sobě začínal vidět výsledky. A jelikož jsem nebyl schopný se s tím spokojit, chtěl jsem víc a víc. Začal jsem to brát mnohem poctivěji, přidala se k tomu i zdravá strava a další věci. Vše tak, aby to mělo nějaký smysl a maximální účinek.

Nakousl jste stravu. Musí to být asi neskutečné odříkání nedat si třeba svíčkovou, ne?
Já už to tak vůbec neberu. Člověku se to musí stát koníčkem a pak to vnímá zcela jinak. Teď neřeším, že si nemohu dát to či ono. Prostě si vyberu ze široké škály jídel, které mohu to, na co mám zrovna chuť. Kulturistika je holt životní styl se vším všudy.

Není to i přes to všechno dost náročné?
Začátky takové určitě byly. Když je tělo na něco zvyklé, těžko si zvyká na něco nového. Ale je to jen otázka toho, překlenout tu nejhorší dobu, která bývá právě v začátcích. Mně se to podařilo a nyní už jídlo opravdu neřeším.

Kolik času vůbec strávíte mezi činkami a posilovacími stroji?
Záleží na tom, v jaké fázi se nacházím. Jde o to, jestli nabírám objem nebo mám před závody a jak se říká rýsuji tělo. Každopádně v posilovně bývám tak čtyřikrát týdně a vesměs cvičím s váhami, se kterými si zacvičím. Rozhodně nejsem typ, který se snaží dávat nad hlavu maximální váhy. To je základní chyba.

Tohle je možné ale v posilovně vidět docela často…
To je pravda, ale je to špatně. Zaprvé by si člověk měl jít zacvičit, ne se zničit. Zadruhé je potřeba si uvědomit, že pracujeme s vlastním tělem. A pokud se k němu nebudeme vhodně chovat, jednou nám to vrátí.

Přišla vůbec někdy ve vaší kariéře chvíle, kdy jste si řekl, já na to kašlu?
Ne, tak zásadní moment nikdy nepřišel a doufám, že dlouho nepřijde. Byli tu lidi, kteří mi drželi palce, ale i tací, kteří mi říkali, že to nedokážu. A právě tohle bylo pro mě hnacím motorem. Chtěl jsem hlavně sám sobě dokázat, že to vyjde.

Máte za sebou dva velké závody. V Lednici jste skončil třetí, v Brně šestý. Jak to zpětně hodnotíte?
Konkurence byla opravdu veliká. Zejména v Brně byla česká a slovenská špička. Na to, že jsem šel poprvé na takovou událost, jakou bylo mistrovství Česka a Slovenska, tak jsem skončil dobře. I když na druhou stranu jsem to šesté místo mohl alespoň o jednu příčku vylepšit.

Kdy vůbec přichází vrchol u kulturisty?
Do těch třiceti let tělo stále roste. Vyvíjí se a je potřeba s ním vhodně pracovat. Takže do třicítky rozhodně nelze očekávat žádné zázraky.

Tudíž to nejlepší vás teprve čeká?
Dá se to tak říct. Uvidíme, jak to půjde, jak mi bude přát zdraví a jak se bude dařit získávat finance. To je pro mě asi tou největší prioritou. Pokud by se mi podařilo sehnat sponzora, usnadnilo by mi to hodně život.

Když jsme u peněz. Jak moc drahým sportem kulturistika je?
Ono se to moc nezdá, ale docela ano. Příprava na soutěže je hodně finančně náročná, zatím to však táhnu ze svého. Není to zrovna nejlevnější sport, zejména s ohledem na výživu. Člověk musí používat spoustu suplementů od izolovaných proteinů až po kvalitní zdroje sacharidů. A za kvalitu se dnes bohužel tvrdě platí. Takže půlroční příprava mě vyjde na několik desítek tisíc.

Co vás čeká v nejbližší době s ohledem na závody?
Teď si dám od závodění rok, dva pauzu. Budu na sobě pracovat a pak bych si zase chtěl něco dokázat. Určitě si střihnu nějaké mistrovství a snad se mi podaří vylepšit své maximum.

Startujete pod nově vzniklým klubem kulturistiky BBK-Fitness Sokol Znojmo. Jak jste spokojen se servisem, který vám klub nabízí?
Je to asi jediné fitko ve Znojmě, které mi nabídlo nejlepší podmínky k tomu, abych se mohl připravovat na závody. Jde mi o to, jak se lidi ke mně chovají. V tomto ohledu jsem naprosto spokojený a nechybí mi vůbec nic. Jde vidět, na čem jim záleží.