Novým trenérem znojemských florbalistů se minulý týden stal Milan Čučka, který do té doby působil u znojemské mládeže. S A-týmem má za sebou dvě ostrá vystoupení. Na domácí půdě i přes zlepšený výkon jeho svěřenci podlehli Chodovu, v neděli pak taktéž prohráli, tentokrát na půdě ostravského FBC.

U mužstva jste dočasně nahradil Libora Šťastu. S čím jste vůbec k prvnímu týmu šel?
Přišel jsem, aby nastala nějaká změna. Přesněji řečeno psychická, protože za čtyři utkání se toho herně moc změnit nedá. Jde o to, aby mezi kluky přišel klid, oni si začali věřit a herně se zvedli.

Přeci jenom se florbalisté doteď prezentovali nějakou hrou, budou ve stejném herním projevu pokračovat?
K tomu zatím nemohu nic říct. U mužstva jsem jen na čtyři utkání, takže herní projev budeme muset zachovat. Momentálně spíše pracujeme na bojovnosti, nasazení a snažím se hráčům dodat novou chuť ještě to zkusit.

Už v utkání s Chodovem nastaly v sestavě změny. Přinesly své ovoce?
Určitě, to bylo vidět v prvním utkání. Hlavně ale vidím posun v tom, že každý z hráčů ať byl na jakémkoli postu, nedovolil si nic vypustit. Právě o toto se musíme opřít a od toho odpíchnout.

Pořád ale Znojmo trápí koncovka. Co s takovým problémem může trenér dělat?
Koncovka, to je šílený problém. Velký vliv na to má fakt, že se strašně málo hráčů před střelbou podívá na bránu. Nezhodnotí si postavení brankáře, bránících hráčů a potom z toho vzejde jen takové bouchání míčku někam do prostoru brankoviště.

Je něco, kde tlačí znojemský florbal bota?
Určitě je to individuální technika. Myslím tím zpracování míčku v plné rychlosti. Ti mladší s tím takový problém nemají, protože florbal hrají už od mladšího věku, ale ti služebně starší se s tím perou. Je to dané tím, že od malička nevyrůstali ve florbale, dělali totiž jiné sporty. Na druhou stranu ale zase mají jiné věci, které té druhé skupině chybí.

Přeci jen Znojmo za dvanáct utkání neudělalo jediný bod. Není třeba v kabině už hodně špatná morálka?
Než jsem k tomu šel, slyšel jsem z více stran, že kluci mají mezi sebou spoustu problémů. A já tohle neřeším a řešit nebudu. To vše z jednoho prostého důvodu. Ty problémy mým příchodem už neexistují. Takhle jsem to hráčům řekl. Pokud uvidím, že má někdo s něčím nebo někým problém, nemá místo v sestavě.

Co je hlavním cílem pro vaši krátkodobou trenérskou štaci?
Hlavně musíme stabilizovat lajny. Nemyslím tím, že bude mít každý své místo jisté, ale je potřeba hráčům dát jasně najevo, kde je jejich místo a to samé je potřeba udělat i s brankáři. Jasně stanovit jedničku. Hráči když neví, zda hrát budou či nikoli, je to pro ně strašně psychicky vysilující.

U florbalu jste teprve dva roky, ale předtím jste se dlouhou dobu věnoval hokeji. Přenášíte, jak se říká, nějaké věci z ledu na palubovku?
Určitě. Hokej jsem dělal dvacet let a za tu dobu se mi spousta věcí osvědčila. Proto se je snažím zapojit i do florbalu a doufám, že to bude mít podobný efekt. Navíc podle mě je koučování hokeje hodně podobné s florbalem.

Vedl jste tým už loni v barážových bojích. Je nějaký rozdíl mezi tím mančaftem loňským a letošním?
Loni si kluci prošli naprosto vším a v baráži se báli o extraligu. Já přišel také jen proto, abych je psychicky zvedl. Říkal jsem si, a asi i hráči cítili, že to bude letos jiné. Jenže oni jsou v té samé situaci. Ví, že se do play-off už nepodívají a zase budou muset projít nevyzpytatelným play-down. Úkolem číslo jedna bude zvednout jejich sebevědomí.