55 tisíc lidí, od dělníků po IT specialisty. Pracujících cizinců stále přibývá

Jan Charvát 20. 6. 2018

Jižní Morava – Šestatřicetiletý Alexandr Pospelov se narodil v Petrohradu. Za prací však zamířil bezmála dva tisíce kilometrů od domova. V Blansku žije s rodinou už přes sedm let. „Dostal jsem zajímavou nabídku od ČKD Blansko. Ve stejném oboru, jako jsem pracoval u konkurenční firmy v Rusku. Jsme zde s rodinou spokojení. Pokud bude práce, zůstanu,“ řekl muž, který se živí jako projektant. Na jihu Moravy pracuje v současnosti podle statistik úřadu práce legálně celkem pětapadesát tisíc cizinců.

Je to bezmála o osm tisíc víc než před rokem. Většina z nich pochází ze zemí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. „Je to přes pětatřicet tisíc osob. Z toho přes pětadvacet tisíc občanů Slovenska. Pokud jde o obyvatele třetích zemí, na jihu Moravy jich pracuje přibližně deset tisíc. Většinu tvoří lidé z Ukrajiny,“ uvedla mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková.

Cizinci v kraji pracují především na pozicích dělníků v průmyslové výrobě, jako stavební dělníci, zaměstnanci zákaznických kontaktních center, ale také jako IT specialisté.

Parkoviště u blanenské nemocnice zůstává prázdné. Je daleko, tvrdí lidé

Blanensko

Nejvíce jich hned po Brně pracuje na Břeclavsku. Téměř čtyři a půl tisíce. Většinu tam tvoří dělníci ze sousedního Slovenska a z Ukrajiny. „Firmy zde neustále shánějí dělníky. Je o ně nouze. Nahrává tomu nízká nezaměstnanost a řada firem se snaží najít zahraniční zaměstnance. Jenže vyřídit pracovní povolení například ukrajinským dělníkům trvá někdy půl až tři čtvrtě roku. To je pro firmy velká překážka například oproti sousednímu Polsku,“uvedla ředitelka Okresní hospodářské komory Břeclav Vendula Dvořáková. Některé firmy podle ní proto přivítaly možnost zaměstnávat i vězně.

Zdroj: DENÍK

Cizinci na jižní Moravě
Podle statistik úřadu práce pracuje hned po Brně v kraji nejvíce cizinců na Břeclavsku. Zhruba čtyři a půl tisíce. Nejméně, asi jedenáct set, na Znojemsku. Nejčastěji jsou zaměstnaní jako dělníci. Češi o jejich pozice nemají zájem hlavně kvůli dlouhodobě nízké míře nezaměstnanosti. Opakuje se také scénář, který zažily západoevropské země. Určité typy prací už místní nelákají. Zpravidla se jedná o hůře placené, často fyzicky náročné práce, například ve stavebnictví nebo slévárenství.

Zhruba dvě stě cizinců zaměstnává firma Alps v Sebranicích na Blanensku. Společnost vyrábí komponenty pro automobilový průmysl. Podle personálního ředitele Tomáše Ledera pracují cizinci v sebranickém podniku na různých pozicích. Od dělníků až po nejvyšší management.

Nejsilněji zastoupené jsou ovšem dělnické pozice. „Národnost u nás nehraje roli. Důležité je, jakou práci člověk odvede, ne odkud pochází. V současnosti je zde nejvíce cizinců z Bulharska a Mongolska. Nejsilnější zastoupení mají na výrobních linkách,“ upřesnil Leder.

Podle manažerky personální agentury Grafton Recruitment Kateřiny Tkadlecové jsou pracovní nabídky pro cizince zajímavé především rozdílem výdělku, kterého dosáhnou ve své domovině a zde. „Mění je uvažování zaměstnavatelů, kteří si uvědomují, že bez lidí ze zahraničí nejsou schopni pokrýt zakázky,“ uvedla.