Starostu Vranova nad Dyjí situace netěší, vedení městyse příliš možností jak situaci změnit nemá.
„Hotel nefunguje už od počátku devadesátých let, kdy změnil majitele v privatizaci. V dezolátním stavu byl už za minulého režimu. Dnes je to zbor. Italové objekt koupili za tři miliony korun a chtěli by za něj sedmnáct osmnáct milionů korun. Za ty peníze je objekt neprodejný,“ uvedl první muž Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra s tím, že současné zákony vlastníka objektu neumožňují razantněji přivést třeba k tomu, aby ho alespoň opravil. „To už jsme zkoušeli. Stavební úřad je upozorňovat na špatný stav, ale nic zásadního se nestalo,“ dodal Vedra.
Podle ředitele Odboru řízení podnikatelských nemovitostí agentury CzechInvest Jiřího Bureše se problém využitelnosti brownfieldů týká téměř celé republiky. „Obecně se dá říci, že využitelnost brownfieldů stoupá s tím, jak stoupá jejich atraktivita na trhu nemovitostí. Investoři projevují logicky více zájmu o brownfieldy, které se nacházejí spíše v intravilánech velkých měst s dobrou dopravní dostupností, technickou infrastrukturou a minimálním rizikem ekologické zátěže,“ informoval Bureš. Jedná se o brownfieldy, kde zisk z budoucího využití dostatečně převyšuje náklady a rizika vyplývající z jejich regenerace.
Většina brownfieldů v národní databázi pochází z předchozí průmyslové činnosti. „Na jihu Moravy však zaznamenáváme zvýšený počet brownfieldů pocházejících ze zemědělské činnosti a také několik území bývalých vojenských areálů, případně kulturních památek. Ze strany investorů se v tomto případě jedná přesně o ten typ nemovitostí, jejichž regenerace není bez pomoci státu nebo dotačních prostředků z Evropské unie sama o sobě často rentabilní,“ doplnil Bureš.
V seznamu brownfieldů je také třeba bývalá rota pohraničníků v příhraniční vesnici Březí na Břeclavsku. Tam se však podařilo využití objektů a areálu představitelům obce zajistit. „Asi před třemi lety se z roty stal bytový dům s jedenácti byty především pro sociálně slabší obyvatele naší vesnice. Část ještě plánujeme letos nebo příští rok dostavět. Zvenku to nevypadá příliš pěkně, chybí tam opláštění, takže i to chceme změnit,“ řekl Deníku starosta Březí Petr Sýkora.
Podstatně větší jsou bývalá kasárna pohraničníků nedaleko cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. Hranaté objekty z panelů také dlouho čekají na využití. „Tento areál s objekty se dlouhou dobu nabízel v různých aukcích k prodeji. Zatím neúspěšně. Řešení vidím formou nejvyšší nabídky serióznímu zájemci, který by nabídl smysluplné využití prázdných budov,“ naznačil realitní makléř Kamil Dřevojan.
Jak dodal, většina brownfieldů, pokud nejde jen o volné plochy a jsou na nich různé stavby a objekty, mají smutný osud. „Většina z nich je zanedbaná a odsouzená k demolici,“ dodal Dřevojan.
Šanci na přežití má naopak po více než pěti letech areál zkrachovalého velkovýrobce překližek, hodonínské Plomy. Před časem jej v elektronické aukci vydražil za téměř 132 milionů korun nový majitel. „Máme za sebou osobní seznamovací jednání, ale zatím nevím, co se bude v areálu dít. Dohodli jsme se na dalších pravidelných schůzkách,“ přiblížil nedávno první kontakt s dražitelem starosta Hodonína Milan Lúčka.
Město má totiž o část prostor zájem. „Do budoucna chceme získat některé pozemky pro potřeby sběrného dvora. Areál má totiž železniční vlečku,“ uvedl místostarosta a garant majetkového odboru Vítězslav Krabička.
O koupi místa o rozloze dvaatřiceti fotbalových hřišť se ucházelo více zájemců, ale podle informací Deníku ve finále dražby bojovaly dvě firmy. Významný věřitel Plomy a konečný vítěz dražby. Ten nabídl již zmíněných téměř 132 milionů korun. Vyvolávací cena byla 95,5 milionů korun a odhadní asi 180 milionů.
Co je brownfield?Pojem brownfield se poprvé objevil v sedmdesátých letech. V řadě zemí začal sloužit pro označení zchátralých, nevyužívaných a funkčně odumřelých budov a další objektů, s nimiž je obvykle spjata nějaká ekologická zátěž.
V Česku se slovo brownfields stalo frekventovanějším pojmem před několika lety. Ekonomická transformace totiž řadu průmyslových výrobních objektů odsoudila k zániku. Jejich uživatelé je opustili, ale budovy samozřejmě stojí dál a postupně chátrají. V poměrně masivním rozsahu postihl stejný osud i řadu zemědělských objektů.
Zdroj: Euro.cz
