VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejrůznější transformátory vyrábíme padesát let

ZNOJMO - Šestimiliontým výrobkem oslavil znojemský Elektrokov své letošní šedesáté narozeniny. Společnost patří mezi nejstarší firmy v regionu, kontinuálně vyrábí od roku 1947. „Po revoluci v listopadu 1989 prožila firma asi nejhorší periodu své existence, dnes je ale postavena na třech hlavních pilířích,“ tvrdí předseda představenstva Elektrokovu Jiří Němec.

12.10.2007
SDÍLEJ:

Jiří NěmecFoto: DENÍK/Daniel Smola

O jaké konkrétní pilíře jde?

Sedmdesát lidí vyrábí transformátory, asi třicítka se zabývá topenářstvím, vodoinstalacemi a souvisejícími pracemi. Třetí, stabilizační činností, jsou pronájmy nemovitostí. Firma vlastní a pronajímá kanceláře, skladové a prodejní prostory. V budově bývalé výpočetní stanice provozujeme vysokoškolské koleje pro znojemskou Soukromou vysokou školu ekonomickou.

Můžete ve stručnosti shrnout historii firmy?

V dubnu 1947 se sešlo devatenáct topenářů a založili vlastní malé družstvo. Družstvo se rozrůstalo až do roku 1957 a zabývalo se především topenářstvím a zámečnictvím. V roce 1957 se spojilo s družstvem Drukov v Jevišovicích a začalo se nazývat Elektrokovem. Výrobní sortiment se rozrostl o transformátory. V roce 1976 už firma zaměstnávala kolem pěti set zaměstnanců, ale o tři roky později stát družstvo rozdělil, jevišovická provozovna byla přiřazena pod státní podnik. Ve Znojmě tak zůstal Elektrokov s dvěmi sty sedmdesáti zaměstnanci.

Krizí procházela firma po revoluci v roce 1989. Trh se rozpadl, část zaměstnanců odešla.

Počet zaměstnanců se stabilizoval kolem jedné stovky, v roce 1991 založilo družstvo akciovou společnost, která úspěšně funguje dosud.

Co spolupráce se zahraničními firmami v oblasti elektro?

Po listopadu 1989 jsme získali nové zákazníky, především tuzemské. Přímo do zahraničí jde asi pět procent naší produkce.

Velká část naší výroby se ale vyváží v hotových zařízeních našich zákazníků. Velkou zkušeností pro nás byla šestiletá spolupráce s japonskou firmou Tamura. Počet zaměstnanců i obrat tím výrazně narostl a také technicky nás to posunulo kupředu.

Spolupráce s Tamurou skončila vstupem země do Evropské unie, kdy se zásadně změnily celní podmínky. Tamura proto výrobu přesunula mimo EU, v roce 2005 si navíc vytvořila ve Znojmě organizační složku a převzala sto padesát našich zaměstnanců. Japonská firma ve Znojmě dodnes vyrábí různé elektrické a elektronické výrobky včetně transformátorů.

Jaký má Elektrokov obrat?

Největší byl při spolupráci s Tamurou, a to asi tři sta padesát milionů korun za rok. Nyní se sto zaměstnanci přesáhla firma 110 milionů korun za rok. Ekonomické ukazatele mají narůstající tendenci.

Jakou má Elektrokov konkurenci?

Konkurence je veliká jak v oblasti elektro, tak i pro naše topenáře. Na tuzemském trhu patříme mezi tři až čtyři největší výrobce malých transformátorů. Naší výhodou je, že jsme firma s dlouhou tradicí, navíc jsme flexibilní, dokážeme rychle reagovat na požadavky zákazníka. Jak v technických požadavcích, tak hlavně v termínu dodání.

Co vaši topenáři?

V oblasti topenářství naše firma spolupracuje formou subdodávek pro stavební společnosti místní, a také i mimo region Jižní Moravy. Samozřejmostí jsou také montáže a servis pro konečného zákazníka. V průměru za rok provedeme cca 500 zakázek a uspokojíme přes 1000 zákazníku při opravě a servisu.

Kde všude se transformátory od vás používají?

Transformátory se vyrábějí jako součásti do napájecích zdrojů v oblasti zabezpečovací techniky, měřící transformátory do sociálních zařízení, do osvětlovací techniky, pro řízení vzduchotechniky a v řadě strojů a zařízení, třeba i v lanovkách.

Měsíčně Elektrokov vyrobí patnáct tisíc transformátorů, ročně je to kolem sto osmdesáti tisíc kusů.

Přeci jen, trápí Elektrokov nějaké problémy?

Máme stabilizovaný pracovní kolektiv, problém je s náborem mladých odborníků, především z technických profesí s jazykovou vybaveností. Spolupracujeme se znojemským učilištěm, především v oblasti topenářství v oborech montáže topení, vody a kanalizace.

Ve Znojmě není škola, která by vychovávala technické obory se zaměřením na elektro.

Nejblíže je Brno nebo Třebíč.

Jak se díváte do budoucna?

Hlavními strategickými cíli pro další období je dosahovat meziroční růst tržeb minimálně o pět procent a především usilovat o zvýšení podílu exportu na tržbách akciové společnosti.

Nadále chceme zvyšovat kvalitu výrobků a poskytovaných služeb a to tak, aby vždy byly uspokojeny všechny požadavky našich zákazníků. V konkurenčním boji o zakázky bude společnost využívat zejména seriózní cenovou politiku a vstřícnost požadavkům klienta, založenou na plném garantování kvality a dodržování stanovených termínů. Ke splnění těchto cílů je nutné budovat kolektiv odborně kvalifikovaných zaměstnanců loajálních ke společnosti.

Za současnými úspěchy a postavením společnosti stojí samozřejmě lidé. Proto bych chtěl jménem představenstva společnosti poděkovat zejména akcionářům, kteří vedení společnosti dávají důvěru a prostor k podnikání a obchodním partnerům, kteří nám svěřují své zakázky.

Největší ocenění si zaslouží zaměstnanci, neboť bez jejich kvalitní práce a loajality ke společnosti by nebylo možné dosáhnout úspěšných výsledků.

12.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Znojma nestačili na Bolzano v prodloužení.
12

Přísná vyloučení a další ztráta. Orli s Bolzanem prohráli v prodloužení 3:4

Znojemský městský pivovar vede třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Vracov - Celkem 566 lidí ve vracovském kroji. A k tomu další stovka v krojích přespolních. Sobotní hodový průvod z roku 2015 ve Vracově na Hodonínsku se díky komisaři z pelhřimovské agentury Dobrý den zapsal počtem krojovaných v jedné obci mezi české rekordy. A je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení