Aktuální čísla ovlivnila výrazně situace kolem pandemie koronaviru. „Před krizí jsme registrovali pokles míry nezaměstnanosti. Únorová statistika vykazovala 5,3 procent nezaměstnaných. Bylo to čtyři tisíce a šestapadesát lidí v evidenci. Předpokládali jsme, že se rozjedou sezonní a posezonní práce. V minulých letech byla statistika v sezoně velmi příznivá. Bohužel se lidé v dubnu začali opět přihlašovat. Přišlo šest set uchazečů o práci a koronavirová krize se naplno projevila,“ uvedl ředitel znojemské pobočky úřadu práce Emil Čopf s tím, že v dubnu bylo ještě více nezaměstnaných než v zimních měsících.

A jaká je prognóza dalšího vývoje? „Těžko odhadovat. Záležet bude na tom, jak se budou chovat zaměstnavatelé. Ty podporujeme v rámci programu Antivirus. Naštěstí se vracejí do práce pendleři, které vzali zpět jejich rakouští zaměstnavatelé nebo třeba servírky a další lidé, kteří pracují v Hatích,“ doplnil Čopf.

Nejstarší obyvatelkou České republiky je Marie Holíková z Blížkovic na Znojemsku. 15. 7. 2020 oslavila 109 let.
Nejstarší žena v zemi je z Blížkovic. Marii Holíkové je sto devět let

V samotném Znojmě je nyní bez práce 1473 lidí, co je o čtyři sta více, než loni v červnu.

Zářnou výjimkou jsou na Znojemsku Oslnovice. V malé obci na hranici regionu a jižních Čech není jediný člověk bez práce. Už druhým rokem. „Je to jednak tím, že lidi ve věku od čtyřiceti do šedesáti let pracují v zemědělském družstvu v sousedních Korolupech a také tím, že řada lidí, kteří u nás trvale bydlí pracují ve Znojmě, v Brně ale také třeba v Praze,“ naznačil Starosta Oslnovic Jan Voříšek.

Zemědělství a cestovní ruch

Podle ekonoma Lukáše Kovandy se přitom situace v kraji, zejména pak na Břeclavsku a Znojemsku, až nadstandardně zlepšila. „Je nyní větší poptávka po pracovní síle v turistickém ruchu, jelikož na jižní Moravu zamíří spousta domácích turistů. Region je také orientovaný na zemědělství, které má nyní sezonu. Otázka ale je, jak se tento kraj vyrovná s podzimem, to se bude lámat chleba. Nezaměstnanost za červen je pro jižní Moravu příznivá, lze ale očekávat na podzim zhoršení až třeba na sedm, osm procent, kdy nebude takový zájem o lidi z restaurací, hotelů a podobně,“ naznačil Kovanda.

Ilustrační foto
Penzionům a hotelům chybí pracovníci z Východu. Bojují o ně

Extrémy v procentech nezaměstnanosti jsou podle ekonoma dané tím, že se obvykle jedná o malé obce s málo zaměstnavateli. To potvrzují například Rudlice. Obec o stovce obyvatel, z nichž práceschopných je asi šedesát, zaznamenala nejvyšší skok až k hodnotě více než sedmnáct procent lidí bez práce. Je to více než dvojnásobek ve srovnání s červnem roku 2019. Podle tamního starosty Bohuslava Kloudy mladšího práci nemají někteří mladí lidé po škole a pak také starší pětapadesáti let. „Jsou to jednotlivé případy, netýká se to například celých rodin. Já ale řeším jiný problém. Když žádám pracovní úřad o člověka, který je bez práce a mohl by pracovat pro obec tak mám odpověď, že na to nejsou peníze a takového pracovníka prostě nedostanu. Chyba tak bude v něčem jiném,“ naznačil Klouda.

Celkem eviduje republikový pracovní řad 269 637 uchazečů o zaměstnání. „Nejčastěji přicházeli do evidence lidé z oblasti služeb, zejména pohostinství, hotelnictví, dopravy a cestovního ruchu. Stále se hlásí i ti, kteří pracovali ve výše uvedených oborech v Rakousku, Itálii, Německu nebo Švýcarsku,“ informovala Andrea Vašáková z tisového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Mapa nezaměstnanosti zčervenala. Lidí bez práce přibylo po celé zemi

Čtyři a půl tisíce tuzemských vesnic, obcí a měst, tedy skoro tři čtvrtiny ze všech, hlásí meziroční nárůst počtu lidí, kteří shánějí místo.

Ještě před rokem tam neměli jediného nezaměstnaného. Nyní jich úřad práce v malé obci Nové Sady na Vyškovsku eviduje hned devět. Že se vám toto číslo nezdá nikterak vysoké? Pak vězte, že v obci žije jen 58 obyvatel ve věku od 15 do 64 let a míra nezaměstnanosti tak aktuálně činí 15,5 procenta. Nové Sady obklopené ze tří stran vojenským újezdem Březina, tak „vedou“ nelichotivý žebříček obcí, kde mezi loňským a letošním červnem vzrostla nezaměstnanost nejvíce.

Vyplývá to z propočtů regionálního Deníku, který zanalyzoval data Úřadu práce o počtu uchazečů o zaměstnání ve všech více než šesti tisících obcí České republiky.

Zhoršení skoro všude

Meziroční nárůst nezaměstnanosti hlásí obce napříč celou zemí, nejvíce v pohraničních oblastech. Lidí bez práce za rok přibylo v 73 procentech všech vesnic a měst, to znamená ve 4567 z nich.

Naproti tomu v pětině sídel za 12 měsíců nezaměstnanost klesla. Tento úbytek se ale v naprosté většině obcí počítá v jednotkách nezaměstnaných. Nejvíce v absolutním počtu ubylo lidí bez práce ve Starém Městě na Šumpersku, kde jejich počet klesl o 24 na aktuálních 52 „dosažitelných“ uchazečů o zaměstnání.

Lepší to nebude

Bez místa bylo na konci letošního června skoro 270 tisíc lidí. Míra nezaměstnanosti pak činila v celé republice průměrných 3,7 procenta.

Horší situace panovala především v obcích v pohraničních oblastech, ale také ve „vnitřních perifériích“ na rozhraní krajů a okresů.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti (19 %) byla zaznamenaná ve dvou obcích na severu okresu Plzeň-sever, konkrétně ve vesnicích Studená a Sedlec. A pak v Rudlicích na Znojemsku.

Na druhou stranu 270 především menších vesnic hlásí i v pokoronavirové době nulovou nezaměstnanost.
„Skutečné dopady koronaviru uvidíme pravděpodobně až v září nebo říjnu, tedy asi šest měsíců od vypuknutí pandemie,“ říká Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR.