Pegas rozjel supermoderní zařízení. Projekt přijde na 70 milionů

Na projektu se Pegas podílí s Ústavem fyzikální elektroniky Masarykovy univerzity v Brně a společností Inotex ve Dvoře Králové, kde také nyní zařízení stojí. Rozpočet projektu na příští tři roky je sedmdesát milionů korun, z toho až pětadvacet milionů mohou tvořit dotace.

Od výzkumného projektu si firma slibuje efektivnější a ekologičtější výrobu. „Cílem projektu je ověření možnosti významného snížení objemu a zvýšení trvanlivosti dnes používaných materiálů, které jsou nutné k dosažení nasákavosti netkaných textilií. Výroba za použití atmosférického plazmatu bude také výrazně šetrnější k životnímu prostředí,” přiblížila mluvčí Pegasu Klára Klímová

Hydrofilita, tedy propustnost nebo nasákavost textilií vodou a jí podobným tekutinám, je vlastnost, která je nutná pro některé vrstvy výrobků, jako třeba dětské pleny, výrobky pro dámskou hygienu či pro inkontinentní osoby. „Pro její získání je nutné na textilie nanést takzvaná funkční aditiva. Cílem projektu je ověřit možnost dosažení hydrofilních vlastností s minimem těchto aditiv,” upřesnila Klímová.

„Se společností Pegas spolupracujeme již řadu let a výsledkem je také tento projekt. Čtyři roky na něm bude pracovat tým asi deseti vědců,” uvedl již dříve profesor přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Mirko Černák.

Dodal, že Evropa zatím v uplatňování vědeckého výzkumu v praxi zaostává za Spojenými státy a Japonskem. „Výjimkou je Finsko, které jako první v Evropě investovalo obrovské sumy do výzkumu. Abychom získali peníze na náš výzkum, musíme si hledat firmy, jako je třeba Pegas, které by náš výzkum mohl zajímat. Spolupracujeme ale i s různými zeměmi v Evropě a v zámoří,” zakončil Černák.