Mrazy byly podle Romana Staňka z Vinných sklepů Lechovice celoplošné. „Oproti roku 2012, kdy jsme přišli o vinice v údolí, zaznamenáváme nyní škody i ve vinohradech na kopcích. V pořádku jsou například starší vinice, které mají očka výše nad zemí. Odhaduji, že poškozených je deset až čtyřicet procent na každé hlavě," sdělil Staněk.

Škodu zatím nedokázal odhadnout. „Vše záleží na tom, jaká bude nyní vláha a jak velká bude nakonec úroda. Vliv bude mít i počet bobulí v hroznu," uvažoval Staněk.

minulé škody
Před čtyřmi lety zlikvidoval mráz na počátku května třetinu všech vinohradů. Řada vinařů tehdy zdražovala víno o pět až deset procent právě kvůli nízkým výnosům. V celé zemi šly škody do stovek milionů korun.

Své vinice prověřují i vinaři z šatovského Znovínu. „Už jsme prověřili Weinperky, Dívčí vrch i Havraníky. Významnější škody jsme nenašli. Mrazy spálily místy jen přízemní narašenou révu, která obrazí a ještě neplodí," sdělil ředitel Znovínu Pavel Vajčner.

Mráz škodil také na Břeclavsku. „Ve vinohradu zůstala zmrzlá rašící očka umístěná u země. Doufáme, že ještě obraší, ale už nebudou mít takovou vitalitu. Nejde o škodu na úrodě, ale nastane zdržení. Keře totiž potřebujeme dopěstovat co nejdříve," vysvětlil sklepmistr Sedleckých vín Ctirad Králík.

Kritické noční a ranní teploty se na Znojemsku pohybovaly v posledních dnech kolem dvou stupňů Celsia. „Náchylnější než vinice jsou ale meruňky. Mrazíky navíc mají trvat ještě do konce týdne. Jak velké je poškození, není tedy v tuto chvíli jasné," uvažoval znojemský odborník na vinohradnictví a ovocnářství Jaromír Čepička.

Dodal, že teploty nízko pod bodem mrazu střídalo během několika hodin jasné a slunečné počasí. Tak velké výkyvy podle něho vinicím ani sadům nesvědčí.

Poškozené kvetoucí meruňky hlásí ovocnáři z podniku Pomona Těšetice. „Poškození máme částečné, ale zatím nemohu specifikovat, jak velké je. Musíme počkat, až se oteplí, a pak poznáme, jaké škody mráz napáchal," řekl ředitel Pomony Ivo Pokorný.

Šéf unie ovocnářů Martin Ludvík označil za ohrožené především výsadby meruněk, broskví, švestek, třešní višní a hrušní. „U peckovin stačí, když zbude deset procent květů, a úroda může být normální," uvedl Ludvík.

Vývoj počasí až do nynějšího ochlazení byl podle něj příznivý. Zima byla mírná, v sadech nevznikly žádné škody mrazem. Chladný březen a duben vegetaci neurychlily, což je nyní výhoda.

Jarní mrazy působí na úrodě ovoce značné škody. Naposledy se tak stalo v roce 2011, kdy poničily asi šedesát procent všech výsadeb v České republice. Sklizeň ovoce byla tehdy nejnižší za posledních padesát let. Minusové teploty i v roce 2012 zasáhly také hlavně Moravu.