Stojí tady už téměř dva roky. Často se stává, že na nedaleké silnici zastavují lidé svá auta a větrníky si se zájmem fotografují. „Místní lidi dnes už berou větrníky jako úplně normální věc, rychle si na ně zvykli,“ říká starosta Břežan Josef Rebenda.

Zdejší větrné elektrárny dnes vyrábějí přes čtyři megawatty elektrické energie. „Snažíme se vydělat si také jinde, i když kraj nám naše snahy někdy brzdí,“ posteskne si Rebenda. Obec má z větrné elektrárny menší zisk, starosta ale o přesnějších číslech nechce příliš hovořit. „Je to sice věc veřejná, ale teď se to zvrhlo jen na to, jestli dostaneme, nebo nedostaneme peníze,“ tvrdí Rebenda.

Sám význam větrných elektráren vyzdvihuje. „Problém v jejich výstavbě a provozování žádný nevidím. Navíc jistý ekonomický přínos zde rozhodně je. Nepotvrdily se ani varovné hlasy, že vrtule větrníků mohou ohrožovat ptactvo, přestože pozorování jejich vlivu na přírodu trvá teprve krátce,“ hodnotí starosta. Nelíbí se mu však, jak se v médiích alternativní zdroje prezentují. „Chtěl bych, aby se přestaly psát bludy,“ žádá Rebenda. „Ať někdo konečně zjistí a zveřejní, kolik se při výrobě z biomasy spotřebuje energie, než se to dostane do kotle. Další blud je, že se údajně zvýší zaměstnanost na venkově. Nezvýší. Zemědělcům je jedno, jestli obilí sklidí kombajnem, anebo jestli to někdo poseká a spálí, to jsou nesmysly,“ rozohní se Rebenda.

O větrníky postavené na Břežansku je podle slov starosty stále velký zájem. „Jezdí se k nám dívat kolegové a další lidé, kteří se o výstavbu větrných elektráren zajímají. Navíc už tu byl asi třikrát den otevřených dveří a lidí přišlo vždycky hodně,“ dodává Rebenda.