Přitom v roce 2000 se řepka pěstovala dokonce na čtrnácti tisíci hektarech Znojemska.

„Dříve byla cena vysoká a do pěstování se pustily i firmy v lokalitách, kde řepka nikdy nerostla. S cenou pak začala klesat i velikost plochy, na které se řepka pěstovala. Škůdci začali být odolní a muselo se i třikrát za rok ošetřovat. Tím se také zvýšily náklady na pěstování. Za poslední čtyři roky zůstává plocha osetá řepkou zhruba na stejné úrovni,“ řekla ředitelka znojemské Agrární komory Yvonne Urbanová.

„Loni byla řepka jedna z mála rentabilních plodin. Na Znojemsku se pěstuje hlavně v západní části okresu, kde má vhodné klimatické podmínky. Ohrožuje ji například sucho, které nejvíce postihlo Hrušovansko,“ uvedl ředitel znojemské Zemědělské agentury Ivan Veselý.

V roce 2006 se řepka pěstovala na téměř čtyřech a půl tisíci hektarů a v roce 2007 na šesti tisíc sedmi stech hektarů. „Pro celý okres je deset tisíc hektarů řepky na hranici únosnosti, protože při delším časovém přesívání této plochy dochází ke zhoršování půdních vlastností. Výrazně se tím zvyšují náklady na ochranu,“ dodal Veselý.

Podle agronoma zemědělského družstva ve Starém Petříně Františka Kolmana se rok od roku plochy pěstování řepky zvyšují a rozrůstají. „V letošním roce je pěstování hodně ekonomicky zajímavé. Naše družstvo patří mezi velké pěstitele. Máme přes šest set hektarů řepky, která se pak využívá v potravinářství. Veškerou produkci od nás vykupuje Zenza Znojmo a ta s ní pak obchoduje dál. Je to pro nás poměrně zajímavá záležitost,“ řekl Kolman.
V roce 1993 vznikla zemědělská společnost Agro Uherčice. „V naší společnosti došlo k nárůstu ploch i výnosů, které značně kolísají. Je výhodnou předplodinou pro pěstování třeba pšenice,“ řekl agronom společnosti Agro Uherčice Josef Roudný.

Podle jeho slov je při dnešních cenách lukrativní a ekonomicky zajímavou plodinou.

Ekologický poradce z institutu Veronica Petr Ledvina říká:Jižní Morava je obilnice Česka

Biopaliva začínají pomalu nahrazovat běžné pohonné hmoty. Vyrábějí se nejčastěji z řepky olejky, která je běžnou zemědělskou plodinou. V budoucnu se však budou vyrábět, podle Petra Ledviny z Veronicy, téměř ze všeho, co roste. To může pomoci obnovit jihomoravské zemědělství.

Je Jihomoravský kraj v něčem jiný než zbytek republiky?
Hlavně je to jedna z obilnic České republiky. Ale dá se zde pěstovat ledaco, protože je tady nejvíce slunečního svitu a nejvyšší teploty v zemi.

Zdá se, že jihomoravští zemědělci jsou v produkci obilí důležití. Mohou tedy ovlivňovat jeho cenu?
Určitě ne. Kdyby se všichni jihomoravští zemědělci rozhodli, že obilí pěstovat nebudou, nijak zvlášť se to cen potravin nedotkne. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme poměrně bohatí a korunové rozdíly pro nás nejsou existenční. Lidé tady neutratí většinu svých peněz za nejnutnější potraviny. Obilí tedy můžeme dovézt klidně odjinud.

Je pravda, že zemědělci v kraji přechází z pěstování obilí na řepku olejku?
Zemědělci oběcně pěstují zrovna to, co přináší více peněz. Pokud pěstují řepku, tak mají zajištěný nějaký minimální odběr.

Pro zemědělce je tedy výhodné řepku pěstovat.
Dnes se sice vyrábí biopaliva hlavně z řepkyolejky, ale v budoucnu se bude vyrábět v podstatě ze všeho, co roste. Tedy například ze dřeva nebo ze slámy.

Je tedy přechod na biopaliva nějakou novou šancí pro jihomoravské zemědělce, kterí se rozhodli už od pěstování plodin upustit?
Toto by určitě mohlo zemědělství obnovit. Navíc se to bude čím dál více vyplácet, protože cena ropy roste. Pokud bude garantovaná cena za výkup, bude to motivace pro zemědělce.

Jsou biopaliva jako pohonné hmoty jedinou možností, jak životnímu prostředí pomoci?
Rozhodně ne. Zemědělské plodiny se dají využít i jako zdroj energie pro teplárny nebo elektrárny. Zemědělci tedy nebudou zajišťovat jen obživu, ale i energii. Jsou zde ale i další možnosti. Například v Austrálii vyrábí energii z použitého fritovacího oleje. Tak, jak u nás chodí do sběrny se železem, tak u nich chodí s kyblíčky s olejem. (bar)