Až mezi extraligu tuzemských strojírenských podniků se za více než patnáct let své existence dostala strojírenská firma Rotokov z malinké vesničky Křidlůvky na Znojemsku. Kromě jednoúčelových strojů a zařízení se podílí na výrobě takových specialit, jakou je třeba lékařský přístroj na ozařování pacientů s rakovinou.

Firmu rozjížděl jako fyzická osoba její nynější majitel a ředitel Josef Uhlíř.

„Před revolucí jsem pracoval ve znojemské TOSce, odkud jsem postupně nabral i některé současné zaměstnance. Začínal jsem úplně sám, po třech měsících se přidal můj bývalý společník Honza Děbnár. Nyní nás je ve firmě kolem padesáti,“ popisuje začátky Uhlíř.

Rotokov dnes vyrábí jednoúčelové stroje, manipulační linky řízené počítačem, strojní součásti a montážní komponenty pro nástavby na nákladní auta, ale i lékařské přístroje.

„V současné době děláme velmi zajímavý výrobek, a to strojní součásti na ozařovač na rakovinu pod obchodním názvem Terabalt. Celý přístroj váží přes osm tun, je složen z olověné hlavice dva a půl tuny těžké, která má v sobě obohacený uran nebo kobalt. Celé zařízení je na druhé straně vyvážené dvou a půl tunovým závažím. Jde o lékařský přístroj, takže celé provedení včetně laku a veškerých povrchových úprav musí být naprosto perfektní,“ říká prokurista firmy František Sýkora.

Strojírenská firma ale vyrábí širší spektrum výrobků. „Od jednoúčelových strojů pro jabloneckou Preciozu na vrtání miniaturních děr v kamenech pro bižuterii v přesnosti na tři tisíciny milimetru až třeba po komponenty pro nástavby nákladních aut pro italskou firmu Sermac, které dokáží dopravit beton do výšky šedesát čtyři metrů,“ popisuje Uhlíř. Jedním dechem ale dodává: „Problém je ale ve financování výroby. Jestliže si sečtete dva měsíce výroby a tříměsíční splatnost faktur, vyjde vám několikaměsíční dotování výroby. A to je pro menší firmu bez velkého základního kapitálu někdy i existenční záležitost,“ doplňuje.

Dnes je Rotokov zřejmě jedinou firmou v malé vesničce Křidlůvky. „Za sídlo jsme si je vybrali proto, že odsud pocházím. Jde o jednoduchou věc: metr čtvereční půdy je tady za čtyři až dvacet korun. Udělat strojírenskou firmu je ohromně nákladné, postupně jsme sem dovezli stovku strojů, včetně třeba těch na pálení plasmou a autogenem, NC frézy, linku na povrchovou úpravu práškovou barvou a řadu dalších. Nedá se vzít dvě stě milionů a koupit hotovou fabriku. My jsme postupně opravovali kůlny, stodoly a dílny bývalé traktorové stanice a do toho po jednom nakupovali stroje,“ popisuje.

Největším problémem jsou dnes podle něj kvalifikovaní pracovníci. „Lidi do strojírenství se hledají strašně těžko. Uvažujeme i o tom, že budeme zaměstnance nabírat v Polsku, v Česku totiž nejsou. Do budoucna se snažíme řešit problém se zaměstnanci tak, že postupně měníme strukturu výroby, kde nahrazujeme řemeslnou zručnost počítačem řízeným strojem,“ dodává ředitel Uhlíř.

Rotokov má roční obrat asi třicet milionů. Za poslední roky mu meziročně stoupal o zhruba patnáct procent. Před rokem ale kvůli omezování nákladů a zvýšení flexibility firmy snížili počet lidí ze šedesáti na padesát. „Ve strojírenství se práce nedá nijak ošidit. Je to poctivá práce se železem a musí se umět,“ dodává se zaujetím Uhlíř.