Menší počty těchto škůdců registrují například na Farmě U Tří dubů ve Stošíkovicích na Louce. „U nás je jich skutečně méně. Je to výrazně lepší než loni touto dobou, kdy nám zasychala řepka, pšenice i hrách a od hrabošů jsme měli vyžraná kola. Dnes je u nás počet hrabošů na standardní úrovni,“ potvrdil jednatel farmy Libor Kahoun.

Jak dodal, škody určitě budou, nikoli však zásadní. „Loni jsme odhadovali, že dvě tuny pšenice nám zničili hraboši, což jsou šílené peníze,“ nastínil Kahoun.

Menší počet hrabošů na polích farmy mohl výrazně ovlivnit i fakt, že část polí zemědělci zorali. „Z dvou tisíc hektarů, které obděláváme, jsme patnáct set hektarů zorali. To nedělá každý zemědělec. Za pluhem byla spousta racků a volavek a hnízda hrabošů ničili. Určitě ne všechny, protože některé nory jsou až půl metru pod povrchem půdy,“ dodal Kahoun s tím, že na polích nepoužívali chemikálie.

„Jed jsme použili pouze v sadech a vinicích, kde máme trvalé zatravnění. Máme speciální aplikační tyče a jed jsme používali do nor jen cíleně lokálně. To jsme dělali loni na podzim,“ řekl zemědělec.

Z monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) za květen vyplývá, že v průměru klesl počet aktivních nor hrabošů na třiaosmdesát na hektar. „Populace hraboše tak klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení,“ řekla ČTK mluvčí ústavu Ivana Kršková s tím, že problémy zůstávají na jihu republiky.

To potvrdil i předseda Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička. „Hraboši začali hrabat. Situace je kritická a kola přibývají každý den. Tam, kde nebyli loni škodí letos. Určitě to bude kalamita,“ konstatoval Osička.

Množství hrabošů nedokáže aktuálně odhadnout. „Lidé ze zkušebního ústavu říkají, že nory nemohou spočítat, protože porost ječmene je vysoký,“ naznačil Osička.

Loni ústav povolil rozhoz jedu proti hlodavcům na zemědělskou půdu, ekologické organizace upozorňovaly na riziko otravy dalších živočichů. „Jed jsme také používali, ale ne všude. Tam, kde jsme ho neaplikovali je teď nejvíce vyžraných kol od hlodavců,“ doplnil předseda Osička.

Polovina sežraného obilí

Překročení aktuálního prahu škodlivosti, tedy dvou set aktivních nor na hektar, který platí od června, se podle ÚKZÚZ drží především na jižní Moravě a v jižních Čechách. „Mírné riziko představuje též Moravskoslezský kraj. Tím, že se mění práh škodlivosti, lze očekávat v průběhu června v jednotlivých krajích spíše další pokles míry rizika ohrožení zemědělských porostů,“ dodala Kršková.

Nejvíce hrabošů bylo podle ústavu v květnu v porostech révy, vojtěšky, jetele a v sadech, nejméně v jarních obilovinách.

Už v lednu si zemědělec Osička si postěžoval, že družstvu škůdce sežral polovinu vysazeného obilí. „Situace je kritická. Zástupci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského u nás napočítali až šestnáct tisíc děr na hektaru,“ vyčíslil tehdy zemědělec.

Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území státu. Ornitologové současně upozorňují, že prudký jed může zabít dravce a další ptáky a živočichy, kteří se hraboši živí. „Hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to ale trvá léta,“ podotkl ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Na otravu jedem Stutox loni zahynuly na jižní Moravě podle ČTK desítky zajíců a bažanti. hektarech byl kalamitní výskyt hrabošů. Zemědělci na nich můžou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu, počet žádostí v květnu ale klesl téměř na nulu.