Koho a kdy napadlo založit nahrávací studio? Předpokládám, že jste muzikant, nebo aspoň máte k hudbě blízko a nápad pořídit si nahrávací studio přišel tak nějak sám a přirozeně?
Myšlenka na založení studia se objevila asi v roce 2002. Tehdy já jako aktivní hudebník bigbeatové skupiny SRO s mým kolegou jsme se po různých nedobrých zkušenostech v nahrávacích studiích rozhodli jít vlastním a inovativním směrem. Inspirativní bylo pro nás natáčení u Miloše Dodo Doležala a vzorem nám byli studioví producenti ze zahraničí. Spojili jsme se se zvukovým vizionářem a výborným hudebníkem Pavlem Kolaříkem, tehdy ještě zvukařem Českého rozhlasu Praha. A začalo fungovat studio CH-RECORDS. Na stávající profesionální úroveň jsme se vypracovali roku 2008.
Jak jste se dostali k objektu v Čermákovicích?
Pocházím z Dukovan. Asi rok jsme měli provizorní studio v bývalém dukovanském kině a roku 2004 jsme začali hledat vhodnější a hlavně větší prostory. A přirozeně jsem začal objíždět okolní vesnice. Areál bývalé školy v Čermákovicích našemu záměru naprosto vyhovoval. Zdejší obecní úřad nám vyšel ve všem vstříc a patří jim poděkování. Je mylným dojmem, že nahrávací studia musí stát v centrech velkoměst. Opak je pravdou. Většina studií je v odlehlejších a klidných prostředích venkova. Muzikanti si u nás odpočinou a relaxují. Opodál šumí řeka, ráno je budí kohoutí kokrhání a hlavně tady nemají signál mobilní operátoři. Takže nikomu nezvoní telefony. Balzám na duši.
Kdo byl váš první klient a jak vzpomínáte na začátky podnikání?
Úplně první byly naše vlastní kapely a pak už mnoho dalších, nevzpomínám si přesně. Začátky každého podnikání nejsou jednoduché. Vsadili jsme na profesionalitu, slušnost a originálnost zpracování. Přijíždějí k nám klienti z Jihlavy, Svitav, Slovenska, ale i z Dánska. Postupně jsme si získávali dobré jméno.
V této branži je devadesát procent zakázek na doporučení, pouze deset procent klientů si nás najde na internetu. Dobré jméno mezi muzikanty je to, co otevírá cestu k dalším pracovním nabídkám. Člověk se musí umět prosadit a potřebuje také trochu štěstí.
Kdo z významných a mediálně známých hvězd využil Vašich služeb?
Největší loňskou zakázkou bylo natočení CD Petra Bendeho s názvem Trojka. Za zmínku určitě stojí osmdesátičlenný art rock symfonický a pěvecký orchestr Harmonia Laudes.
Natáčí u nás i Jaromír Hnilica se skupinou Sillage anebo hudebně-pěvecký sbor Marianky. Posledně jmenovaný gospelový sbor kombinuje klasické bicí se symfonickými prvky. Jejich písničky jsou hudebně nápadité a je škoda, že tak málo koncertují.
Můžete popsat, jak CD vzniká a jak dlouho trvá celý proces?
Začínáme předprodukcí. Dohodneme se se zpěvákem či kapelou, jak by mělo CD stylově znít, na jaké nástroje budeme nahrávat, co se od CD očekává. A pak už začne složité nastavování mikrofonů k nástrojům. Točí se buď živě všichni dohromady, nebo playbackem, tedy jednotlivě, nebo po sekcích. Zpěvy natáčíme většinou až do finálně nahrané hudby. Nahrávkám věnovaný čas závisí na kvalitě požadované interpretem. Může to být čtyřdenní nahrávka na propagaci nebo čtyřicetidenní nahrávání profesionální desky. Ve finále se nahrávka mixuje. Pohrajeme si s poměry hlasitostí. Dále provádíme mastering, což je úplně finální úprava stereo stopy nahrávky. Používám k tomu klasický kotouček. Nahrávka zní pak přirozeněji. Konečnou etapou je vylisování v lisovně na CD či DVD.