Výdělky se ale rok od roku snižují. Škodí jí trend poslední doby, kdy si lidé pronajmou sál v objektu na oslavu a přivezou si své vlastní občerstvení. Nepomáhá ani poloha Vranové, která leží přímo u rekreanty vyhledávané přehrady Křetínka. „Přes léto je tady frkot, to ano. Ale kdybychom nevařili, tak by to nemělo vůbec cenu dělat, protože večer nebo o víkendu přijde pár lidí, dají si dvě tři piva a jdou domů,“ uvedla žena, která má pohostinství pronajaté od obce.

Ta už nějaký čas hledá za paní Vítkovou náhradu. Zatím se ale nikdo nepřihlásil. „Zřejmě budeme muset nějak zmírnit podmínky nájmu. Je to totiž pro nás zásadní téma. Dědina, ve které není obchod a hospoda, tak není dědina“ uvedl starosta Vranové Rostislav Cichra.

Hospod v menších obcích na Blanensku ubývá. Na točené pivo už si nezajdou například obyvatelé Velké Roudky, Veselice nebo Milonic, kde majitel zavřel výčep docela nedávno. „Každý večer jsme se scházeli s kamarády na pivečku a teď nemáme kam jít, úplně tady skončila kultura. Když chceme na točené, musíme do vedlejší obce,“ popsal Milan Mičánek z Milonic.

První vesnické lokály začaly mizet v devadesátých letech. Tehdy za to mohly především změny majetkových vztahů. Hospod ale ubývá dál. Stanislav Verner, jednatel Obchodu s nápoji Baráček z Černé Hory, který zásobuje provozovny v regionu, odhaduje, že za posledních osm let se zavřela třetina lokálů. „Dílem za to může EET a zvyšující se náklady a dílem také nízké ceny lahvového piva.
Člověk si totiž rozmyslí, jestli si koupí domů lahvové za osm korun nebo zajde do hospody, kde je točené pivo dražší,“ vysvětlil Verner.

Stejná situace je i v ostatních regionech jižní Moravy. Když si Ludvík Halamíček z Horního Břečkova na Znojemsku chce zajít na pivo, musí do sousední vesnice. Jejich hospodu totiž majitel před dvěma roky zavřel. A tak se partě kamarádů z Břečkova pivo prodraží. Za telefonování kvůli domluvě, zda a kdy pojedou, i za dopravu. „Nemít v dědině hospodu je strašný. Dřív jsme u nás měli jistotu, že se v hospodě sejdeme. Teď si musíme telefonovat, jestli půjdeme, kdy pojedeme. A občas se taky stane, že nestihneme poslední autobus zpátky a tak nás vozí příbuzní a známí. Naposledy před dvěma dny,“ uvedl Halamíček.

Podle starostky Horního Břečkova Petry Formanové skončil majitel hospody před dvěma roky kvůli povinnosti mít elektronickou evidenci tržeb. „Hospodský a majitel v jedné osobě se svým podnikáním jakžtakž uživil. Měl svých osm štamgastů a v létě nějaké turisty. Blížil se důchodovému věku. Nejdříve musel platit horentní sumy za televizi kvůli ochraně autorských práv a pak přišlo EET. Naznal, že by musel výrazně zdražit chlapům pivo, aby vůbec vycházel, a tak nakonec hospodu zavřel,“ přiblížila starostka.

Některé zavřené hospody chybí třeba cykloturistům. Do Podyjí vyráží s přáteli na kole například Jiří Trávníček. „Třeba v Mašovicích byla vyhlášená hospoda U lesa, kde se roky cyklisté scházeli. Sedělo tam pár místních a většina cyklistů. Byla pro nás kultovní, slavili jsme tam mnohdy i narozeniny. Už roky nefunguje a tak se občerstvujeme jinde. Dědiny, kde hospoda není, prostě míjíme,“ svěřil se Trávníček.