Na podruhé to vyšlo, mohl by si říct starosta Vranovské Vsi Jiří Peřinka. Řeč je o alternativní výrobě energie a jistém příjmu pro obecní rozpočet. Obrovské stožáry větrných elektráren rozvířily v obci diskusi a odpor. Jedna z největších slunečních elektráren v republice nevadila prakticky nikomu. Obec nyní chystá smlouvy s domácnostmi o příspěvcích financovaných z peněz, které z provozu elektrárny získá do svého rozpočtu.

„Na ploše osmi hektarů je umístěno šestnáct tisíc článků s výkonem téměř čtyři a půl megawatt. Nyní pracujeme na druhé elektrárně s výkonem o necelý megawatt menší. Ta by měla začít fungovat do konce listopadu. Jde o největší zařízení svého druhu v republice, “ řekl Roman Kozumplík, jednatel firmy, která elektrárnu stavěla.

Starosta Peřinka považuje vybudování elektrárny za přínos. „Stojí z části na obecních, zčásti na soukromých pozemcích. Dnem kolaudace nabyla účinnosti i smlouva s firmou. Znamená to mimo jiné roční příspěvek sto pětašedesát tisíc korun za megawatt výkonu do rozpočtu,“ řekl starosta.

Zastupitelé plánují, že v prvních letech provozu se o výnos podělí s obyvateli obce formou smluv s každou domácností. „Obsahy smluv budou podle návrhu místních lidí a zastupitelů připraveny do konce roku. Mělo by jít zejména o příspěvky na přípojky sítí, opravy střech, plotů a fasád,“ vypočítal Peřinka.

S provozem sluneční elektrárny mají už přes rok zkušenosti například v Hrádku. „Všechno klape, provoz obec nijak neobtěžuje. Ročně získáváme z nájmu i výkonu dvě stě tisíc. Dnes jsou příspěvky obcím na úplně jiné úrovni, ale my jsme tehdy udělali nejlepší možné rozhodnutí,“ řekl starosta Hrádku Ondřej Kubic.

Investoři s projekty fotovoltaik na Znojemsku stále přibývají. Na to, kde panely nakonec rozmístí, mají podle starostů značný vliv právě obce. „Půjdou tam, kde bude ležet na stole územní plán, kde budou připravené možnosti připojení do sítě a to je právě věc iniciativy obce. Jsem ostatně názoru, že bez druhotného financování se obce do budoucna už ani neobejdou,“ řekl starosta Peřinka.

Zkušenost jeho kolegy z Hrádku byla podobná. „Firma přišla sama, záleželo na poloze pozemků, zda jsou v majetku obce, dostupnosti elektrického vedení, i vstřícném postoji zastupitelstva,“ shrnul Kubic.

Znojemsko je podle odborníků svou polohou pro stavitele fotovoltaických elektráren obzvlášť přitažlivé. „Lokalitu jsme nevybrali náhodně. Oblast Znojma patří v republice mezi území s nejlepšími podmínkami pro výstavbu fotovoltaických elektráren,“ uvedl Kozumplík.

Někteří starostové už ale sledují hektary osazované panely se smíšenými pocity.

„Jsme rádi, že se naše průmyslová zóna pomalu naplňuje. Na druhou stranu z toho mám však smíšené pocity. Jsou to totiž podnikatelské projekty, které nepřinesou žádná pracovní místa. Na to, že elektrárna zabírá poměrně velkou plochu, zaměstná jen jednoho člověka,“ řekl starosta Dobšic Jaroslav Jenšovský na adresu elektrárny, která u obce brzy vyroste na ploše asi tří hektarů.

V regionu v současné době pracuje zhruba patnáct zařízení pro výrobu elektrické energie ze slunečního záření. S fotovoltaickými panely se tak lze setkat u Jaroslavic, Hrádku, Křidlůvek, Hodonic, Křepic, Dobšic, Miroslavi, Moravského Krumlova, Hrušovan nad Jevišovkou, Dyjákovic, Načeratic, Krhovic či u křižovatky k obci Dyje.