Námaha, mrzutost a počítání škod čeká od počátku července zemědělce na Znojemsku, zejména v jižní části regionu. Až pošlou kombajny do prvních hektarů, budou předem vědět, že z úrody jim notně ujedlo sucho a mrazy. Těžké ztráty utrpěli kvůli počasí i sadaři.

„Škody na našich porostech a plodinách odhaduji až na pětaosmdesát procent. Způsobilo je jednak mimořádné sucho, které snese srovnání s rokem 1947, jednak mráz z osmnáctého května," sdělil jednatel podniku Agra Šanov František Kaňa.

Poukázal na to, že na pole obhospodařované jeho podnikem spadlo od loňského října do sedmého května letošního roku  jen velmi málo dešťů. „Poté se ovšem u nás zcela naplnila známá pranostika. Den před Medardem začalo pršet a od té doby jsme naměřili sto sedmdesát milimetrů srážek, což byl trojnásobek množství za předchozí půlrok," dodal Kaňa.

Mezitím přišel překvapivý noční a ranní mráz, na Šanovsku místy minus pět až minus sedm stupňů. Ten poničil plodiny a porosty ještě víc než dlouhodobé sucho.

„Poprvé, co pamatuji, pomrzly kukuřice a slunečnice. Mrazy poškodily i obilí. Koncem května jsme obcházeli pole a zjišťovali škody. Na výše položených polích byly škody viditelné hned, bohužel v dolících sice porosty vypadaly pěkně, ale klasy byly prázdné. Mráz totiž obilí zastihl v nejcitlivější vegetační době," vypočítal šíři škod Kaňa a dodal, že mrazy spálily i dvaapadesát hektarů brambor.

„Brambory i další plodiny od té doby částečně obrazily, ale škody způsobené mrazy se v celkové úrodě nepochybně citelně projeví," dodal jednatel. Přesnější údaje ale firma bude  mít až podle výsledků žní. První pole sklidí zřejmě příští týden.

Do dvou týdnů se chystají vjet do polí i zemědělci z miroslavského Agrodružstva. Už nyní ale vědí, že vinou sucha bude letošní úroda oproti běžným letům v podstatě zlomková. „Odhady jsou samozřejmě velmi předčasné, ale obávám se, že ztráty v objemu sklizně u pšenice, ječmene a ovsa mohou dosáhnout až sedmdesáti procent," řekl předseda Pavel Oliva. Ze čtyř set hektarů, na kterých družstvo pěstuje obiloviny, mezitím zemědělci již asi čtvrtinu zaorali. „Jako následnou plodinu jsme vyseli čiro, abychom sklidili alespoň krmení. První seč vojtěšky totiž byla nulová," doplnil předseda.

Rozsah škod způsobených zimním a jarním počasím sčítá v těchto dnech i znojemské pracoviště Agentury pro zemědělství a venkov.
„Objíždíme jednotlivé podniky a pozemky, jsme asi v polovině naší práce. Už nyní je zřejmé, že v našem regionu jsou nejvíce zasažené oblasti na Hrušovansku, v okolí Dyjákovic a Slupi a pak na Miroslavsku," uvedl vedoucí znojemské pobočky agentury Ivan Veselý.

Sucha a mrazy nejvíce zasáhly ozimé obiloviny a řepku. „Kukuřice, slunečnice a řepa se po deštích poněkud zotavily. Všechny odhady jsou nyní ovšem jen předběžné, vše ukážou až výsledky sklizní," dodal Veselý.

Nečekaně silný jarní mráz poškodil také sadaře. „S mladými meruňkami, broskvemi a jabloněmi bude ve školkách ještě hodně práce, protože jim mráz popálil vrcholy. Nezmrzly úplně, ale poškození vyžaduje mnoho další péče a bude mít vliv na kvalitu. Pokud jde o sady, tam už bohužel nebylo moc co ničit. Poškodila je už zima, nejvíc škody pak napáchaly velikonoční mrazy. Celkově lze říci, že z padesáti hektarů budeme sklízet sotva deset," sdělil již dříve ředitel firmy Ökoplant Tomáš Lepocha.

Podle něj jde o nejhorší zásah, jaký kdy sady a školky firmy vinou mrazu utrpěly. O polovinu úrody přišly také sadaři z těšetické Pomony.