Josef Mahovský byl pyšný na svoji fabriku. Měl ji rád. V brněnské Zbrojovce prožil pětačtyřicet let. Když potom přišla zpráva, že se světoznámý podnik ruší, zdálo se mu to nepochopitelné. „Ještě dnes je mi z toho do pláče,“ říká Josef Mahovský z Brna.

Zbrojovka Brno, továrna, kde se vyráběly statisíce loveckých a sportovních zbraní pro celý svět, skončila. Už víc než tři roky je v konkurzu a svým věřitelům dluží přes čtyři sta milionů korun. Stejný osud potkal na jižní Moravě po roce 1989 desítky zaběhlých, světově proslulých průmyslových značek. Zbrojovka, Mosilana, Znojmia, Maryša Rohatec, UP Bučovice a další. Dnes už si na ně nikdo nevzpomene. Některá loga jsou k vidění jen v muzeích nebo na zchátralých budovách.

Například na území Brna fungovalo do roku 1989 několik textilek. „Politická a ekonomická situace po revoluci ale jejich rozvoji nepřála. Zůstala torza. Existuje Nová Mosilana, v rukou Italů,“ uvedla etnografka a kurátorka sbírkového fondu textilek Petra Mertová.

Neslavný konec


Knihovny a ložnice z Uměleckého průmyslu Bučovice na Vyškovsku byly před léty v každé domácnosti. Největší výrobce nábytku v bývalém Československu skončil v roce 1995 likvidací. „Byl to obrovský podnik, který dával práci tisícovce lidí. Po ztrátě trhů na Východě nezvládl zajistit nová odbytiště, potom ho položila i specializace na úzký sortiment,“ vysvětlil bývalý ekonomický náměstek firmy Vojtěch Škodík.

Stejně to dopadlo i s kdysi tradičním výrobcem potahových látek. Značka Vlněna zanikla pár let po politickém převratu.

Spolu s textilními giganty se do problémů dostaly i oděvní podniky.

Kras: od roku 1949 až do srpna letošního roku tradiční značka pro konfekční oděvy. V roce 2001 byl na společnost vyhlášen konkurz. Letos v srpnu z poslední továrny v Boskovicích odešli všichni zaměstnanci, protože nedostali několik měsíců zaplaceno.

„Kras byl po OP Prostějov druhou nejznámější značkou pánské konfekce v republice. Když se řeklo Kras, bylo jasno,“ uvedla Marcela Hamerská. Ve firmě pracovala patnáct let.

Čokoláda ani ocet


Minulostí jsou i známé vánoční kolekce a čokoládové figurky z čokoládovny Maryša v Rohatci na Hodonínsku. Vánoční kolekce z Maryši přitom mívaly na stromečcích všechny rodiny v republice. V devadesátých letech ale firmu koupilo Nestlé, v roce 2002 ji zavřelo a přestěhovalo výrobu do Holešova.

Ve Znojmě skončila nejen výroba slavných znojemských okurek. Místní výrobce zavřel i Octárnu Znojmo. A odstěhoval ji do Bzence u Hodonína. „Výroba v Bzenci bude levnější,“ řekl jednatel společnosti, která octárnu ve Znojmě vlastní, Josef Pavel.

Znojemské okurky nejsou ze Znojma

Znojmo, město okurek a vína, může dnes na své první přízvisko už jenom vzpomínat. Tradiční znojemské okurky s logem Znojmia, které byly svého času známé po celém světě, vyrábí dnes společnost Hamé Babice v Bzenci. Společnou s původním výrobkem mají zřejmě jen recepturu. Ani samotná surovina už ze Znojemska nepochází.

Konzervárna Fruta, bývalá Znojmia, zkrachovala na počátku jednadvacátého století. Výrobu zastavila na podzim roku 2002. Její demolice právě nyní pomalu končí. „Bouráme poslední objekty, do konce roku bude jedenáct hektarů pozemků kompletně vyčištěno. Na jaře chceme předložit první návrh nového využití areálu. Předběžně počítáme s kombinací výroby, obchodu a zábavy,“ uvedl Stanislav Hahn, ředitel společnosti VHS, která budovy a pozemky po bývalé Frutě koupila v dražbě.

Ochrannou známku Znojmia vlastní dnes Hamé Babice, využívá ji jako prémiovou značku pro své okurky. Ani ty už ze Znojemska nepochází. Firma je vykupuje jinde. Se společností Hamé uzavřela znojemská radnice dohodu o vzájemné propagaci. „Znojmia je dlouho budovaná značka. Byla by škoda ji k propagaci města nevyužít,“ řekl již dříve starosta Znojma Petr Nezveda.