Ještě v polovině žní očekávali zemědělci výnosy nižší až o 30 procent, ve výše položených lokalitách, kde obilí dozrává později, se ale příznivě projevily deště z přelomu července a srpna. Nejmenší výnosy zaznamenali zemědělci z níže položených oblastí, jako je Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko. Kvůli teplému počasí tu práce na polích začaly o několik týdnů dříve než obvykle. Výnosy místy sotva dosáhly hranice dvou tun na hektar, což je podle Musila pod hranicí návratnosti.

O něco vyšší výnosy hlásí zemědělci z hranic s Vysočinou a v okolí Blanska. I tady ale počasí negativně ovlivnilo sklizeň a letošní výnos ani zdaleka nedosahuje průměrné hodnoty z posledních čtyř let, která činí 5,23 tuny na hektar. "V součtu chybí oproti roku 2005 již podruhé jedna pětina sklizně, a tedy i příjmů, zatímco náklady byly vynaloženy vždy ve 100 procentech," řekl Musil. Ztráta jihomoravských zemědělců v posledních dvou letech se podle něj rovná neexistující sklizni ze 37.000 hektarů při průměrném výnosu kolem pěti tun na hektar.

Jihomoravští zemědělci loni sklidili podle údajů Českého statistického úřadu 964.166 tun obilovin, což je o 15,6 procenta méně než v roce 2005. Pokles způsobila zejména nepřízeň počasí, tropická vedra v jarních měsících a následné vydatné deště v době sklizně. Produkce obilovin klesla loni v celé zemi, snížila se ze 7,7 milionu tun na 6,4 milionu tun.