Její výsledky včera oznámili v Brně pořadatelé soutěže. „Druhé největší město v kraji vynesla do čela pořadí příznivá situace na pracovním trhu, přičinlivost veřejné správy, kvalita lokality a hodnocení místních podnikatelů. V rámci kraje je ve Znojmě také velmi dobré podnikatelské prostředí. Nejen výborné dopravní spojení a blízkost k metropolím Rakouska, Slovenska a Maďarska, ale i naše vyhodnocení potvrdilo, že ve Znojmě, Břeclavi, Kyjově a v Brně je obrovský potenciál podnikatelského růstu,“ sdělil Jan Herzmann, generální ředitel společnosti Factum Invenio, která v rámci soutěže Město pro byznys zajišťovala výzkum.

Když znojemský místostarosta Jan Blažíček přebíral cenu Nejlepší město pro byznys Jihomoravského kraje 2008, sdělil: „Ocenění je pro nás překvapení, protože ve Znojmě nemáme investiční zónu. Podnikatelům však vycházíme maximálně vstříc.“

„Naší velkou nevýhodou je špatné dopravní napojení, u průmyslové zóny je to pravda jen částečně. U Načeratic už roste továrna na výrobu kovového nábytku, další desítky hektarů připravujeme. Byznys navíc není jen průmyslová zóna, ale kompletně podmínky pro podnikání. Radnice dělá městu masivní reklamu, jako jediní v zemi máme specializovaný web pro podnikatele,“ doplnil starosta Znojma Petr Nezveda.

Výzkum hodnotil města podle padesáti kritérií rozdělených do šesti kategorií.

„Žebříček zahrnuje podporu podnikání ze strany regionálních samospráv, porovnává podnikatelské prostředí, situaci na pracovním trhu, atraktivitu lokality, cenové podmínky dané oblasti a výsledky výzkumu na radnicích a mezi podnikateli. Jeho výsledky by radnicím mohly pomoci třeba i v tlaku na krajské a státní úřady, třeba při prosazování lepších silnic,“ uvedl Michal Kaderka, mediální zástupce soutěže Město pro byznys 2008.

Starosta Znojma je ale skeptický. „Bylo by hezké, kdyby to šlo takto využít, ale takhle to nefunguje. Spíše nám to pomůže v naší propagaci,“ doplnil starosta.

Na opačném konci tabulky, na devatenáctém místě z jednadvaceti, skončil Moravský Krumlov. „Výzkum srovnává nesrovnatelné. Některá kritéria byla hodnocena v poměru k počtu obyvatel, jiná ale ne. Krumlov tak v některých kategoriích nemohl konkurovat Znojmu nebo Brnu. Nemáme miliony do veřejné dopravy, průmyslových zón, pozemků a podobně. Kdyby spolu soutěžila podobně velká města, mohli jsme zaujmout důstojnější místo,“ řekl starosta Jaroslav Mokrý.

Úplně na chvostu skončily Pohořelice. Přitom právě kolem nich vede obchvat a rychlostní silnice, průmyslová zóna se tu neustále rozrůstá. „Je třeba se ale také dívat na strukturu firem, kolem pohořelic jsou to především logistické firmy. Tomu nahrává blízkost Brna a dálnice. V případě Znojma je nyní škoda, že vláda schválila trasu dálnice z Brna´přes Mikulov a ne přes Znojmo. To by městu hodně pomohlo,“ domnívá se Pavel Kovařík ze znojemské agentury InPuncto, která, mimo jiné, zpracovává i regionální průzkumy podnikatelského prostředí.