Co může a nemůže prezident? Jak je to s propouštěním vězňů a jmenováním soudců

Může prezident propustit všechny vězně?
Teoreticky může. Musely by být ale splněny dvě podmínky. Jednou je s trochou nadsázky řečeno přechodná nepříčetnost a druhou podpis předsedy vlády. Když vyhlásil Václav Havel v roce 1990 amnestii, vyvolalo to vášně. Z 31 tisíc odsouzených lidí v tehdejším Československu se dotkla zhruba dvou třetin. Havel chtěl především propustit všechny politické vězně. Jeho amnestie se nevztahovala na pachatele vražd, znásilnění, loupeží a některých dalších trestných činů.

Co může a nemůže prezident? Jak je to s vyhlášením války, kdo řídí armádu

Ještě větší emoce vzbudil generální pardon Václava Klause v roce 2013. Jeho rozhodnutí podepsal tehdejší premiér Petr Nečas. Týkalo se 111 trestných činů včetně hospodářských deliktů. Jedním z Klausových cílů bylo zastavit enormně dlouhá soudní řízení. Miloš Zeman ihned po svém zvolení prohlásil, že amnestii nevyhlásí. Nemá to v plánu ani jeden z letošních finalistů. 

Může prezident pustit na svobodu vraha?
Může. Miloš Zeman to udělal, když osvobodil Jiřího Kajínka, který byl pravomocně odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu. Prezidenti v naprosté většině udělují milosti z humanitárních důvodů, aby zjemnili „přísnost zákona“. Pokud je ve vězení matka tří dětí, která trpí rakovinou a spáchala třeba podvod, je to záležitost k úvaze. Zatímco Václav Havel a Václav Klaus se žádostmi o milost detailně zabývali, Miloš Zeman tuto agendu přenesl na ministra spravedlnosti, byť definitivní rozhodnutí je vždy na něm. V posledních měsících vzbudila všeobecnou nevoli milost, kterou udělil pravomocně odsouzenému správci Lánské lesní obory Miloši Balákovi a Janě Nečasové Nagyové. Balákovi odpustil tři roky ve vězení a pokutu, Nečasové prominul zkušební dobu podmínky. 

Co může a nemůže prezident? Nový seriál Deníku odpovídá na klíčové otázky

Může prezident ovlivnit průběh trestního stíhání?
Ano, ale jenom se souhlasem předsedy vlády. Pokud chce, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, nemůže to učinit o své vůli. Jak nedávno informoval Deník N, premiér Petr Fiala kupříkladu odmítl podepsat Zemanem žádanou abolici, která se údajně týkala kauz jeho nejbližších spolupracovníků: skartované vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby na Hrad.

Může prezident dosazovat spřátelené soudce?
Prezident jmenuje všechny soudce. Činí tak ovšem na návrh ministra spravedlnosti a v naprosté většině jeho doporučení nerozporuje. Václav Klaus ovšem v roce 2005 odmítl jmenovat 32 soudních čekatelů kvůli nízkému věku, mezi nimi i Petra Langera, který se pak léta domáhal nápravy soudní cestou. 

Prezident také jmenuje funkcionáře Nejvyššího, Nejvyššího správního a Ústavního soudu, a to z řad jejich členů. Nyní tato místa patří Petru Angyalossymu, Karlu Šimkovi a Pavlu Rychetskému. Soudce ÚS nevybírá prezident sám, musí dostat souhlas Senátu.

To v minulosti znamenalo mnoho třecích ploch. Senátoři například odmítli Zemanovy návrhy na Miloslava Výborného, Aleše Gerlocha nebo Petra Poledníka. Nyní posuzují nominaci Jana Svatoně. Jednoznačnou kritiku vzbudil Zemanův nápad, že by ještě do konce svého období (8. březen 2023) jmenoval nástupce Pavla Rychetského, jemuž končí mandát až v srpnu. Nový prezident by jeho výběr nerespektoval. Letos ho čeká obměna sedmi členů ÚS. Petr Pavel Deníku řekl, že by Senátu navrhl do ÚS Josefa Baxu, a pokud by byl schválen, jmenoval by ho poté i předsedou Ústavního soudu.