Někdy však podle jejích slov zažívá právě kvůli termínům i dobrodružné chvilky. „Když jsem začínala, dostala jsem za úkol o víkendu odvézt prapor, protože jej vyšívačky dokončovaly na poslední chvíli. Tenkrát jsem ale omylem dojela do úplně jiné vesnice se stejným názvem. Byla jsem ale asi hodinu a půl od té, kde jsem měla být. Kvůli mě se představení praporu přesouvalo. Tohle už zažít nechci, ale prapor na místě byl a vždycky bude,“ popisuje.

3