Tomáš Krátký z Ivančic u Brna se zajímal o investigativní žurnalistiku, matematiku a fantasy. Nakonec se rozhodl pro studium výpočetní techniky na ČVUT v Praze. Po překonání prvních protivenství ho dokončil s nadstandardními výsledky. Od klasické matematiky se teprve na vysoké škole dostal k programování a IT.

„Neumím dělat nic napůl, a tak jsem se i do IT vrhl po hlavě. Brzy po škole jsem nastoupil jako inženýr do Profinitu, kde jsem se věnoval hlavně klasickému programování na IT projektech,“ ohlíží se.

Martin Kofroň po svém zranění v Afganistánu začal cvičit s lanem a vymyslel unikátní rehabilitační pomůcku
V Afghánistánu mu šlo o život. Díky tomu ale vynalezl cvičební pomůcku

Ve společnosti Profinit se vypracoval na ředitele výzkumu a vývoje, později se stal odpovědným za rozvoj nástroje, který vznikl na jednom z projektů společnosti jako pomoc pro kontinuální údržbu velkého datového prostředí přední české banky. Nástroje, který se později rozvinul v samostatné softwarové řešení s obrovským potenciálem.

Právě tento startupový projekt s názvem MANTA mu v roce 2015 prostřednictvím Czech ICT otevřel dveře na tříměsíční stáž do Silicon Valley. „Mít možnost dostat se mezi naprostou startupovou špičku bylo úžasné, ale i obrovské prozření. S kolegy jsme si říkali, co tu děláme,“ usmívá se. „Během pobytu jsem si ale víc a víc uvědomoval, že MANTĚ věřím, že má na trhu své místo a obrovské možnosti. Prostě že ji každá firma potřebuje, jen to ještě neví,“ usmívá se.

Pochybnosti ale stále hlodaly a věci nepřispěly ani neúspěchy, když Tomáš představoval MANTU potenciálním investorům i zákazníkům. Pro většinu z nich bylo velmi těžké pochopit, co jim vlastně MANTA přinese a co všechno jim umožní zjednodušit. „Připadal jsem si, jako bych v rukou držel malé koťátko, firmu o deseti lidech. Se širokými možnostmi, ale současně velmi křehkou a zranitelnou. Velmi jsem tehdy ocenil podporu přítelkyně, dnes už ženy, která mě neskutečně povzbuzovala a pomáhala mi to nevzdat,“ pokyvuje.

Zisk prvních klientů

První průkopnické klienty MANTA získala v letech 2016 až 2017 a začala se připravovat na vstupní investici. Po maratonu jednání se podařilo přesvědčit první investory a MANTA v roce 2018 získala investici od německých Senovo a českých Credo Ventures ve výši pět milionů dolarů. To firmě umožnilo také otevřít pobočku v New Yorku a přesunout tam své sídlo.

Manželé Jiřina a Jiří Studničkovi chovají hlemýždě jedlého kaviárového z Afriky ve venkovní ohradě ve Strážově i ve vnitřních prostorách v Bystřici nad Úhlavou. Připravují z nich různé výrobky. Nabízejí je i na trzích. Foto: Deník/Milan Kilián a archiv St
Práce na šnečí farmě: Největší piplačka? Vyřezat skalpelem jatýrka

Za dva roky už skupina investorů v čele s Bessemer Venture Partners investovala do MANTY přes 13 milionů dolarů, zhruba 297 milionů korun. Firma pak po Praze a New Yorku otevřela další pobočku v USA, v Tampě, a výrazně expandovala mezinárodní tým.

Brzy po vstupní investici a přesunu do USA se začala velmi rychle rozšiřovat klientela MANTY. „Máme řadu významných globálních klientů, amerických, asijských i evropských firem. V českém prostředí bude nejznámější například Komerční banka, OBI nebo americký telekomunikační obr Comcast,“ upřesňuje Tomáš Krátký.

To nejtěžší ale přišlo právě v roce 2018, po přesunu do Ameriky. Přerod z inženýra, programátora, do obchodníka s cílem edukovat každého na potkání, byl velmi těžký. Byla tu kulturní bariéra, vstup do země, kde se obchodem živí s nadsázkou každý druhý. Třetím oříškem byla složitost samotného produktu – MANTA sice umí velmi usnadnit život IT profesionálům a manažerům dovede ušetřit spoustu peněz, ale pochopení jejího principu není pro každého úplně snadné.

Utváření nového trhu

„Trh Data Lineage je nový a my ho z velké části pomáháme vytvářet. Lidé se učí, k čemu jsou datové toky dobré a jak jim mohou pomoct. A především jak zapadají do celkového obrázku datové a IT architektury podniku,“ vysvětluje Tomáš Krátký.

Pískovna v Újezdě pod Troskami je jedním z největších vývozců sklářských, slévárenských i stavebních písků u nás. Jejich písek se používá na výrobu skla, na sportoviště, pod koně, ale i do zubní pasty nebo pastelek.
Písek vozí až do Egypta. Zrnka z pískovny v Českém ráji jsou i v pastelkách

„Datové toky přirovnávám k potrubí v domě. V každé trubce teče něco jiného, různě se větví a zase spojují. Pokud na jednom místě udělám nějakou změnu, může se stát, že mi poteče rezavá voda nebo vůbec nepůjde elektřina. A MANTA je nástroj, který mi ukáže, co kudy teče, umožní zkontrolovat stav i rozvody potrubí, případnou chybu odhalit a předejít tak větším škodám nebo usnadnit rekonstrukci,“ doplňuje muž, jehož firma se rozrostla na téměř stočlenný tým.