„O maratonu jsme ani nevěděli. Řekla nám o něm máma a tak trochu nás dotlačila k tomu, abychom se přihlásili,“ vysvětluje Koláček. Žádná speciální příprava se tedy nekonala.

„Tančíme už dlouho, ještě ke všemu čtyři roky spolu vystupujeme, tak nebyl důvod se zvlášť připravovat. Jediné, co jsme sháněli, byly paruky. Kostýmy jsme už měli,“ doplňuje tanečnice.

Celkem tancovali devět hodin. Ze začátku to vypadalo, že budou na parketu sami. „Byli jsme jediný pár, který z oficiálně přihlášených tanečníků přišel. Už se schylovalo k začátku, už tam byl i moderátor Leoš Mareš, tak si pořadatelé dělali srandu a ptali se, jestli jsme připraveni na výhru,“ popisuje s úsměvem Koláčková. Naštestí se pak přidali i další lidé z publika. Původně se mělo hodnotit jen to, jak dlouho páry vydrží. „Nakonec zbyly na parketu čtyři páry. Nikdo to nechtěl vzdát, když už tančil devět hodin. Tak porota hodnotila i výraz,“ vysvětluje Koláček.

Maraton byl fyzicky náročný. Zvlášť, když se tančilo od půlnoci. „Kolem páté ráno přišla krize. Tak jsme pili energy drinky,“ vzpomíná tanečník.
Ze začátku byla konkurence silná, postupně taneční páry odpadávaly.

„Byl to trochu jiný styl, než normálně tančíme. Věnujeme se hlavně společenským tancům. Jsme ale zvyklí vystupovat, a to byla možná naše výhoda,“ myslí si Koláčková.

Účast v soutěži brali jako zábavu. „I kdyby jsme skončili po hodině, tak by nám to nevadilo. Finanční výhra nás ale potěšila,“ shodli se oba.
Protože jsou sourozenci, při zkouškách či vymýšlení choreografií to mezi nimi občas zaskřípe. „Oba máme tvrdou hlavu, tak je někdy těžké se domluvit. Ale už jsme si zvykli,“ uzavírá Koláčková.