„Začalo to na konci deváté třídy. Chtěli jsme bejt drsný chlapci, tak jsme si dali marihuanu. Pořád jsme se smáli a měli dobrou náladu,“ začíná vyprávět Filip. Na konci prváku přišel do styku s další drogou. S extází.

„S kamarádem jsme o víkendech zkusili extázi. Každý jsme byli králem večera,“ tvrdí Filip. Kupovali si stále víc této tak zvané taneční drogy. Drogu kombinovali i s alkoholem a trávou.

Najednou se začal seznamovat s různými lidmi. „Jednou při návštěvě Brna vytáhl někdo perník,“ říká Filip. Bylo mu sedmnáct let.

„Viděl jsem nějakej bílej prášek, ale dobře jsem věděl, o co jde. Sjeli jsme lajnu, jak se říká,“ vzpomíná bývalý narkoman. Pokouší se hodnotit stavy, které prožíval.

„Byl to podobný stav jako na extošce, ale trvalo to dýl. Člověk byl takovej spokojenej,“ uvažuje. To už drogy bral denně. Už šlo i o velké peníze.

„Já mám hodný rodiče. Táta je navíc dobře finančně situovanej, začal jsem doma krást peníze. Nemusel jsem krást jinde, takže policie nehrozila,“ svěřuje se Filip. „Zkoušel jsem herák, i když ne nitrožilně. Pak taky LSD, houby, a to už šlo hodně do extrému,“ přiznává Filip. Začalo být zle.

„Bydlel jsem u rodičů, prožili si hádky, útěky, lži. Pokusili se mě léčit u psychiatra,“ vypráví mladík. Střídal školy, nevěděl, kudy kam.

„Bylo to zlý. Nezbylo, než se léčit. Věděl jsem, že jsem závislej, ale léčit jsem se nechtěl. Nakonec jsem našim kejvnul,“ říká Filip. Pět měsíců strávil v léčebně Monar v Polsku. „Byly tam krutý podmínky. Tři měsíce jsem seděl na kufrech a nebyl jsem schopnej smířit se s faktem, že jsem tam zavřenej. Zbytek, což je sedm měsíců, jsem byl v léčebně, kterou založili moji rodiče,“ svěřuje se. Dnes je to teprve měsíc, co je z léčebny venku.

„Jak se cítím? Volnej a přitom ohroženej. Bojím se potkat starý známý. Dnes se snažím věnovat rodině a dobrým přátelům. Snažím se napravit všechno, co jsem po dobu drogový kariéry napáchal,“ uzavírá mladík, který zkusil drogy.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK:

Na Znojemsku přibývá narkomanů