„Je to tak rok a půl. To tady ještě o prázdninách stál plot,“ ukazuje Poláková do míst, kde se dá vytušit bývalé oplocení. „Pozemek dnes patří Ředitelství silnic a dálnic, které jej vykoupilo podobně, jako některé ostatní. Bývalí zahrádkáři to tady opustili a chatky zůstaly k dispozici bezdomovcům a zlodějům. Tohle je výsledek,“ zadívá se smutně na okolní pozemky s ruinami chatek uprostřed zarostlých zahrad.

„Na lupiče jsem mockrát volala policii. Třeba o prázdninách, když tady nějací kluci začali krást plot. Křičela jsem na ně, že je to soukromý majetek a zavolala jsem policii. Než přijeli, byla po nich veta,“ říká Poláková.

O kus dál od jejího pozemku je chatka, ve které bydlí bezdomovci. „Pokud nejsou úplně opilí, tak se s nimi dá mluvit. Tady například bydlí jeden bezdomovec, důchodce se psem,“ ukazuje na ještě zachovalý domek zahrádkářka.

Všude okolo je obrovský nepořádek. Mezi stromy a zanedbanými keři jsou zbytky kůlniček, torza králíkáren a hromady odpadků. „Myslím si, že naše zahrada nám zůstane,“ uzavírá.