„Kurz pro dospělé navštěvuje průměrně deset párů, mezi nimi i pětašedesátníci,“ říká taneční mistr. Podle něj je tanec vytržením ze stereotypu běžného života.

V tanečním umění mířil výš, jenže neměl štěstí na partnerky. „Když jsem začal, myslel jsem si, že bych to mohl dotáhnout výš a získat i nějaká ocenění. Jenže partnerky se mi vždycky vdaly, nebo zamilovaly,“ popisuje.

Mezi důchodci je zájem o všechny druhy tance. „Nejvíce jim vyhovuje blues nebo walz,“ tvrdí Rada. Při tanečních večerech zažívají nejrůznější příhody. „Pravidelně se stávají malé i větší trapasy. Už jsem viděl tanečnici jen ve spodním prádle, když jí partner přišlápl dlouhé společenské šaty,“ smějě se Rada.
Bez tance by nedovedl žít. „Kdysi jsem doma řekl, že s tím skončím. Ale po pár týdnech jsem zase začal. Prostě jsem to bez tance nemohl vydržet,“ přiznává.

Na jiného koníčka nemá čas. „Je pro mě odreagování a povzbuzení. Při tanci zapomenu na veškeré starosti,“ uvažuje. Mistr tvrdí, že tančit naučí i poleno. „Přišli i tací, kteří tančili jako medvědi. S nimi to bylo hodně náročné, ale i ti se nakonec tančit naučili. Je bezvadné, že zájem o tancování v poslední době stále stoupá,“ myslí si taneční mistr Rada.