„Narodil jsem se v Bratislavě, ale bojoval jsem za Československo,“ vypráví.

Po vypuknutí bojů se dobrovolně přihlásil k vojsku. „Chtěl jsem se stát vojákem, tak jsem si tři roky přidal. Doktor mi potvrdil, že už je mi osmnáct. Ale bylo mi teprve patnáct,“ popisuje.

Stal se nejvzdělanějším vojínem. „Jezdil jsem na motocyklu, náklaďákem i automobilem. Uměl jsem střílet z kulometu, pistole a komunikovat rádiem,“ vypočítává Schwarz.

Jednou přišel oběžník na nábor lidí k letectvu. „Přišel jsem k veliteli a stěžoval jsem si, že mě pořád jenom něco učí a nic pořádného nedělám. Chtěl jsem lítat. Příští den jsem šel na zkoušku a složil ji. Pak už jsem jenom složil zelenou uniformu a vyměnil ji za modrou – leteckou,“ dodává.

Během prvních tří měsíců v Anglii začal hned létat. „Jídla jsme měli dostatek, protože jsme si chytali králíky, zajíce, bažanty a ryby. Neznali jsme, co je nedostatek jídla,“ popisuje.

Začal létat. „Když jsme létali nad zemí, mohli jsme se orientovat podle mapy. Měli jsme radar a mohli jsme přesně bombardovat i za špatného počasí,“ uvádí Schwarz.

Když ve čtyřicátém šestém roce přestal létat, tři roky mu trvalo, než se naučil v klidu chodit po ulici. Po válce se vrátil do Československa. „Po vykonané službě mi však bylo řečeno, že moje sekce není spolehlivá. Řekl jsem si: já jsem lítal pět let a teď není moje sekce spolehlivá? Tak jsem se vrátil zpět do Anglie,“ říká generálmajor.

Nyní žije s rodinou v Londýně. Snaží se stále držet v kondici. „Vím, že na stáří není žádný lék. Hodně se snažím pracovat, mám spoustu starostí a zodpovědnosti, a proto jsem tak čiperný. Jenom se mi špatně chodí, tak to někdy vypadá, že chodím jak opilý,“ usmívá se.

Také si občas vzpomene na nejlepšího kamaráda. „Nestihl si přečíst ani dopis od své manželky, protože v boji zahynul. Poznal jsem ho pak podle kousku dopisu, který neshořel,“ vypráví.

Generálmajor Schwarz dostal spoustu vyznamenání. „Mám tři válečné kříže, dva za chrabrost, pak medaile z míst, kde jsem sloužil. Další mám za to, že dejchám, chodím, jím a všechny rád navštěvuji. Těch vyznamenání je moc,“ se smíchem vypráví.