Padesátka: Krev, pot a slzy mezi vinicemi

„Jdi dopředu, ty na to máš,“ hecují kolegové cyklistu, který stojí na startu vedle mě. „Ne, ti vepředu spadnou nebo píchnou a já je pak v pohodě objedu,“ odpovídá zkušený muž. První stovky metrů závodu mu jakoby dávají za pravdu. Hned za startem už postávají cyklisté a opravují svá kola. Každý, kdo si chce opravdu zasoutěžit by aspoň na masové Vinařské padesátce měl mít kromě rychlého startu i ostré lokty. Já propadám dozadu. Ale předjíždění si ještě užiji.

V těžkém terénu, chumlu závodníků a na úzkých polních cestách mě to přes počáteční nezvyk začíná po pár kilometrech bavit. Osvědčuje se mi podobná taktika, kterou jsem používal při cestě na kole do práce v Praze. Proplétání se v kolabující dopravě mezi auty mně vždycky šlo. Klíčové je rychlé rozhodnutí. Kdo udělá chybu se buď zasekne za pomalejšími cyklisty nebo skončí v hromadném pádu v trávě. Mě od něj několikrát dělily jen centimetry. Navíc jsem v první části závodu na vrcholu sil.

První opravdová krize přichází kolem třicátého kilometru. To už mám v nohách zhruba hodinu a půl šlapání a ti nejlepší závodníci už jsou v cíli. Dalších sedm kilometrů vedu souboj se svoji vůlí. Pak ale přijdou v malém, ale dlouhém stoupání, opravdu silné křeče. Závod pro mě ale nekončí. I když musím seskočit a aspoň chvíli jít, svaly povolí a můžu pokračovat. Na frak dostává moje ješitnost. V tento okamžik mě totiž už předjíždějí i děti a staré ženy.

Agonie automatického šlapání a touha předjet ještě aspoň jednoho dalšího cyklistu a zlepšit tak svůj celkový výsledek je jediné, co si pamatuji z posledních pěti kilometrů. V cíli jsem nakonec po dvou hodinách a dvaceti minutách šestistý šedesátý třetí. „Aspoň se nenech předjet žádnou babou,“ radil mi ještě v pátek kolega. Ta nejlepší byla o téměř půl hodiny rychlejší.

Já jsem ale spokojený. Mám za sebou hned několik „poprvé…“. Poprvé jsem například jel cyklistický závod. Poprvé jsem taky ujel v kuse padesát kilometrů terénem. A navíc jsem se u toho dobře bavil.

Na šatovském hřišti posedávají u piva tu více tu méně unavení cyklisté. Před stupněm vítězů místní starostka oddává pár, který se zde před pár lety seznámil. I já sem našel novou lásku. Sice ji teď dlouho neuvidím ale určitě na ni nezapomenu. Tak naschle za rok Padesátko.