Řeč je o sourozencích Iloně a Markovi Zajícových. „Sestra začala tancovat jako první. Já ji pak viděl na vystoupení. Řekl jsem si, že to taky zkusím,“ popisuje jejich začátky Marek Zajíc. Shodují se na tom, že tanec je velice fyzicky náročný. „Oba jsme však měli dobrou fyzičku z fotbalu. To pro nás byla výhoda,“ doplňuje slova svého bratra Ilona.

Oproti jiným tanečním párům spolu tráví hodně času. „Jsme spolu na trénincích, doma, na soutěžích. Někdy si lezeme na nervy a hádáme se, ale nikdy to nedošlo tak daleko, že bychom si řekli, že s tancem skončíme,“ usmívá se Zajíc.

Svoje taneční umění předvádějí na většině akcí, které se ve Znojmě a okolí konají. „Teď už si začínáme vystupováním trochu vydělávat. Ale i tak jsme pořád v mínusu. Tento koníček je velice finančně náročný,“ posteskl si tanečník.

Bez podpory rodičů, a v současné době i sponzorů, by se to zvládnout nedalo. Jen cena šatů začíná na patnácti tisících. Ty musí tanečníci často obměňovat, aby se u poroty a diváků neokoukaly. „Někdy se ještě ke všemu stane, že se při tanci podpatkem roztrhnou,“ vypráví historky tanečník.

Z rukávu jich vysype hned několik. „Na jedné ze soutěží, při posledním finálovém tanci, jsem při prudké otočce natáhl ruku a jedné z tanečnic jsem zlomil nos,“ vzpomíná Zajíc. Uznává však, že i přes různé pády na parketu je tanec mnohem bezpečnější než fotbal.

Do budoucna by se chtěli tanci věnovat profesionálně. „Zatím jsme neřešili, jak to bude, až půjdu na vysokou školu. V tanci ovšem chceme oba pokračovat. A příští rok bychom se co nejlépe chtěli umístit na mistrovství České republiky,“ uzavírá tanečník.