Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za 30 let provozu jsme s okolím srostli, shodují se v Dukovanech

Dukovany Atomové elektrárny nejsou všude chtěné a vítané. Dukovanská jaderná elektrárna prodělala v tomto směru pozoruhodný vývoj. Z počátečního vlažného a odměřeného vztahu se stalo pevné soužití. Dá se říct, že řada místních lidí si život bez elektrárny už nedokáže představit. Elektrárnu chtějí mít obyvatelé Třebíčska za souseda co nejdéle a pokud možno napořád. Do značné míry je to dáno vysokou nezaměstnaností a změnou poměrů ve společnosti. Svůj vliv zde ovšem nesporně také sehrála vstřícnost a štědrost elektrárny jako podporovatele mnoha různých aktivit v regionu. Deník o vztahu jaderného kolosu s okolím hovořil s mluvčím elektrárny Petrem Spilkou a Janou Štefánkovou, která má ony „vztahy" přímo v popisu své práce.

6.6.2014
SDÍLEJ:

TŘICET LET V REGIONU. Za třicet let provozu dukovanská jaderná elektrárna se svým okolím srostla, shodují se mluvčí Petr Spilka a Jana Štefánková z útvaru vnitřních a vnějších vztahů. Foto: DENÍK/Luděk Mahel

Nelze přehlédnout, že Jaderná elektrárna Dukovany podporuje mnoho významných záležitostí v regionu. Můžete zmínit alespoň některé oblasti, které sponzorujete?
Jana Štefánková (JŠ): Dotýkáme se oblastí jako je kultura, sport, zdravotnictví, charita, vzdělávání, komunitní život v obcích. Ten v podstatě zahrnuje všechny zmíněné oblasti. Podporujeme samotné obce, nezisková sdružení. Finanční toky lze rozdělit na reklamní sponzoring, kde požadujeme prezentaci naší podpory a dary prostřednictvím firemní Nadace ČEZ. Zde se jedná většinou o projekty investičního charakteru a projekty ze sociální sféry.

Co je potřeba k tomu, aby obec dosáhla na vaši podporu?
Petr Spilka (PS): Nejlépe je být ve dvacetikilometrovém okolí jaderné elektrárny. ČEZ však podporuje i jiná pro nás významná města. Například Třebíč, kde bydlí většina našich zaměstnanců, je tam vysoká škola, se kterou spolupracujeme a průmyslová škola s oborem Energetika. Podporujeme i Vysoké učení technické v Brně, které je potencionálním zdrojem našich budoucích zaměstnanců.
JŠ: Podporujeme i projekty mimo dvacetikilometrové ochranné pásmo elektrárny, a to přes Nadaci ČEZ. Většina obcí v dvacetikilometrovém pásmu je soustředěna do sdružení Energoregion2020. Jedná se o 144 obcí. Ty předkládají každoročně Nadaci ČEZ společný projekt. Jednotlivé obce také žádají o podporu samostatně. Kvalitních projektů je mnoho a zasahují všechny zmiňované oblasti společenského života.
PS: Jeden z projektů je nákup zahradní techniky pro obce. Obec, která disponuje zařízením, jako jsou sekačky, traktůrky, křovinořezy a další může udržovat svůj intravilán a prostředí kolem nás vypadá velice hezky. To je jeden z velmi zdařilých projektů, který běží už třetí cyklus.

Předpokládám, že zájem je velký.
JŠ. To tedy ano.

A o kolik převyšuje zájem vaše možnosti?
PS: Odhadem o padesát procent. Není tajemstvím, že do regionu elektrárny Dukovany ročně putuje kolem 60 milionů korun. Dary ČEZ v rámci celé České republiky dosahovaly za loňský rok částky 330 milionů korun, z toho bylo 140 milionů vydáno prostřednictvím Nadace ČEZ.

Dříve obce v okolí elektrárny dostávaly peníze paušálně, teprve později jste začali přispívat na konkrétní projekty. Kdy a proč jste systém změnili?
PS: Změnili jsme ho v létech 2005 a 2006. Když nastavíte tok finančních prostředků podle nějakého klíče, peněz nikdy není dost. Obec to za chvíli začne brát jako svůj normální příjem. A i když je to hodně peněz, které dáváme, obce budou vždy žádat o další prostředky. Omezili jsme se proto na významné akce v jednotlivých obcích, podporujeme také nadregionální projekty jako jsou například významné festivalu typu Mezinárodní festival Petra Dvorského či Folkové prázdniny v Náměšti. Investujeme prostředky do posílení turistických atraktivit jako jsou například cyklostezky, lodní doprava na dalešické přehradě a další.
JŠ: S lidmi v regionu žijeme, společně si o jejich aktivitách povídáme, plánujeme je. Jsme tedy při přípravě různých projektů, můžeme i lehce ovlivnit vývoj, pomáhat nejen finančně.
PS: Když něco spolu děláte, vztah se tuží.

Mně se jeví, že to funguje. Jaká je vaše zkušenost?
PS: Funguje, svědčí o tom i průzkumy veřejného mínění. Chtěli bychom to vší silou a mocí zachovat v kvalitě, která je nastavena.
JŠ: Dostáváme zpětnou vazbu z okolí, od našich partnerů, starostů, zástupců organizací, že jsou s naší prací spokojeni. Tak jako my, vidí i oni ve spolupráci určitou přidanou hodnotu, nejedná se pouze o finanční prostředky, které jsou samozřejmě hodně důležité. Můžeme se vzájemně něčím obohacovat. Práce je zajímavá a myslím, že oboustranně.

Nehrozí, že třeba teď ČEZ objem peněz na sponzoring omezí?
PS: Jak jsem říkal, vší silou se snažíme, aby podpora byla zachována v rozsahu, v jakém byla dosud. Nemáme s tím prakticky žádnou špatnou zkušenost. Jen ty dobré. Čili, jak říká pan prezident, když to dobře táhne, tak koně nevypřahujeme.

Chováme se odpovědně.

Další oblast, do které dáváte peníze, je neustálá modernizace, obnova a bezpečnostní opatření v elektrárně. I tam jde hodně peněz. V poslední době probíhají opatření vůči živelným pohromám. Proč děláte tohle?
PS: Spouštěcím impulsem byly události v březnu 2011 v japonské Fukušimě. Skutečně. Je mi líto, že v novinách se to nikde neobjevuje. Japonci přiznali, že některé věci zanedbali. Proto se ve všech jaderných elektrárnách dělaly tzv. stress-testy, neboli zátěžové testy. A jak vidno, žádná elektrárna se nezastavila. Žádné velké zanedbání jsme nenašli, nicméně, dřív jsme počítali s nějakými přírodními událostmi jednou za tisíc let. Teď zkoumáme události jednou za deset tisíc let. To s sebou nese větší zpřísnění na elektrárnu. I modernizační akce, které se tady dělaly a dělají, s tím souvisí. Když chcete mít bezpečné auto s více air-bagy, taky to stojí peníze.

Říkám si, když děláte taková opatření proti zemětřesení, zda nemáte zprávy, že změny klimatu můžou přinést živelné pohromy i sem?
PS: Experti zkoumají zemětřesení deset tisíc let zpátky, zkoumají účinky na stavby a technologie staveb a z toho zpětně odhadují, jaké by tu mohlo být zemětřesení. Je to alchymie. Nicméně když nám odborné pracoviště řekne, že by tady mohlo jednou za deset tisíc let být zemětřesení stupně 0,1g, postaru ve stupnici 5 6 Richterovy škály, pro státní úřad a pro nás je to signál, že bychom elektrárnu měli zodolnit na takovéto zemětřesení. Kdyby to v zásadě nebylo možné, tak by nad provozem elektrárny visel velký otazník. Takže možné to je. Není to vůbec laciné a my se připravujeme na dvacet, třicet let provozu.

Kolik peněz dáváte do těchto opatření?
PS: Na běžnou údržbu jde jedna miliarda ročně. Dvacet let provozu do roku 2035 nás bude stát včetně údržby 70 miliard. Třicetiletý provoz by stál 90 miliard.

A je známo číslo, kolik elektrárna vydělá za rok?
PS: To je věc, kterou nesdělujeme, ale je známo číslo elektrické energie, které vyrobíme za rok. Je to 16 terawatt hodin. Ne vše jde do veřejné sítě, asi deset procent spotřebuje sama elektrárna, ale těch 13,5 terawatt hodiny prodá, to si spočítejte. To je samozřejmě klíčová věc při úvahách, zda stavět nové zdroje nebo ne. Naše elektrárna je dnes velmi efektivní zařízení, které pořád vytváří zisk.

Krom toho je dnes zajímavým stabilním zaměstnavatelem. Proto je zájem na prodloužení doby výstavby a rozšíření. Podle posledních signálů to vypadá, že Dukovany mají větší šanci, než Temelín. Jak to vidíte vy?
PS: Já zkusím shrnout jenom fakta. Říkal jsem, že jaderná elektrárna se staví zhruba na těch šedesát let. My máme před sebou budoucnost, když by to mělo být, třicet let. Temelín má před sebou budoucnost 45 let skoro 50 let. A to stačí.

Pozoruhodné je, že Jaderná elektrárna Dukovany je prakticky bez výjimky svým okolí, chtěná a žádaná.
PS: To je zajímavá proměna. V počátcích jsme nebyli moc chtění, protože když se to tu stavělo, stát se nechoval vůči veřejnosti a okolí ideálně. Nicméně za těch 30 let provozu, které máme prakticky za sebou, jsme s okolím srostli. Já se tomu vždy podivuji, ale většina lidí říká, že už se tu cítí s těmi věžemi jako doma. A taky racionálně vzato, dopad sociálně-ekonomický tady je, lidé mají práci. A považují si jí. Dnes zvlášť, když je zde desetiprocentní nezaměstnanost.

Dobu, kdy ještě elektrárna nebyla oblíbená, pamatuji. Není to tak dávno. Situace se opravdu rychle změnila. Nesporně k tomu přispěla i vaše práce s regionem. Dělali jste to záměrně s cílem, abyste si vylepšili pověst?
PS: Zlepšit vztahy s okolím je pro nás jasný cíl. Když si vezmete za své, že taková velká stavba může být i prospěšná a chcete to dělat dobře, ono to své plody přinese. Nechceme si na nic hrát a chceme to dělat dobře.

Dobře, já vám to věřím. A je na tom shoda v rámci celého podniku? Lidé ve vedení se mění a přichází jiní, možná s jinými názory.
JŠ: Já bych řekla, že shoda panuje. Spolupráce s okolím a akceptovatelnost elektrárny je náš záměr a snažíme se ho naplňovat. Cítíme to tak srdcem. Přičemž my to vidíme zblízka, my tady žijeme, nechceme své okolí zničit, je to také náš zájem. To je taky docela dobrý argument, když se bavíte s lidmi.

Dříve se objevovaly i obavy, že se elektrárna špatně podepíše na životním prostředí, ale ukázalo se, že opak je pravdou. Například voda pod Dalešickou přehradou byla čistší, než když tady elektrárna stála. Platí to stále?
PS: Platí. Voda pod Mohelnem a je stále čistá. Já se tam chodím koupat s rodinou, preferujeme to, i když je tam voda studená. Nicméně přehrada už mě tolik netěší, v polovině léta už bývá hodně zarostlá.

Na jakých kulturních akcích budete jako významní sponzoři letos vidět?
JŠ: Už jsme začali prvním jarním festivalem s názvem Hudební slavnosti. Jedná se o deset koncertů v obcích a městech v okolí, na kterých koncertují žáci z mateřských, základních a uměleckých škol společně s významnými hudebníky. Jsou to pro ně velké hudební svátky. Navazovat bude v červnu festival 13 moravských měst Concentus Moraviae, ten asi netřeba představovat. Dále festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, festival Petra Dvorského, v závěru prázdnin Malý festival loutky, který jede přímo za malým divákem do malých obcí. V září to bude Třebíčský operní festival a festival dokumentárních filmů v Jihlavě. A bylo by toho víc, zmiňujeme jen ty větší festivaly. Během sezony je spousta menších kulturních akcí, které jsou pro místní stejně významné jako ty velké festivaly. A musím říct, že to v našem regionu skutečně „žije".

Podporujete i sociální služby, o kterých jsme nemluvili.
JŠ: Ano, velkou měrou podporujeme sociální sféru, charitu, neziskové organizace, které pečují o zdravotně i sociálně hendikepované. Jmenovitě se jedná například o Oblastní charitu Třebíč, sdružení Vrátka, Slepíše z Tasova, stacionáře, organizací je víc, asi dvacet. Pokud budeme mluvit o zdravotnictví, které s tímto tématem také souvisí, můžeme zmínit podporu třebíčské nemocnice, obměnu stárnoucího zařízení, třebíčskou záchranku i odběrové středisko, které dnes spadá pod Fakultní nemocnici Brno.

Podpořili jste také lodní dopravu, turistiku a cykloturistiku v okolí přehrady.
PS: Podporujeme obce a komunity, ne přímo lodního dopravce. Přispěli jsme i na vybudování lodních zastávek, ale spíš jsme podporovali značení cyklotras. To byl jeden z prvních počinů. Krajina je tady turisticky velmi lákavá. Není to Lednice ani Hluboká, ale máme tu dalešický pivovar, jaroměřický zámek, Kubišův rodný dům v Dolních Vilémovicích, snad se taky do budoucna někdo chopí i dukovanského zámečku. Velmi zajímavá lokalita, která souvisí s energetikou, je oslavansko-rosická pánev. Zbýšov s muzeem průmyslových železnic, důl Kukla, kde je úžasná expozice. Všude tam byli hodně aktivní starostové, a když vidíte tu snahu, rádo se na to přispěje.

Autor: Luděk Mahel

6.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Otrava metanolem: kauza se znovu vrací k soudu v Hodoníně

Anna Leischnerová má v kádru také dvojče Helenu. Využívají toho při tréninku.

Mladé holky skvěle zapadly. Už potřebujeme jen vylepšit souhru, hlásí kapitánka

Zaparkoval u vlakové stanice. Když muž vrátil, našel auto bez kol

Znojemsko - Nepříjmné překvapení čekalo v úterý na muže, který odcestoval vlakem ze stanice v Rakšicích. Ráno tam nechal zaparkované auto a když se vrátil, zjistil, že Ford Fusion je bez kol.

AKTUALIZOVÁNO

Vnuk Alfonse Muchy neuspěl s odvoláním. Epopej patří Praze

Praha, Moravský Krumlov - Cyklus Slovanská epopej patří Praze, nikoliv rodině jeho autora Alfonse Muchy. Skutečnost ve čtvrtek potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání Johna Muchy. Ten bude ve sporu pokračovat. „Podám dovolání k nejvyššímu soudu,“ oznámil malířův vnuk. Pražští galeristé monumentální cyklus vystaví napřesrok v pražském Obecním domě. Sály stále nabízí i Moravský Krumlov.

AKTUALIZOVÁNO

Superdebata Deníku: nikdo nechce vládu ANO. Ať už bez Babiše, nebo s ním

Praha – Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při závěrečné předvolební superdebatě. 

AKTUALIZOVÁNO

VOLEBNÍ ONLINE: Chceme podporovat talentované žáky, řekl lídr KDU-ČSL Mihola

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek odpovídal na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení