Dopis zesnulému otci napsala Jára: Milý táto,

Zdroj: DeníkJe to už víc jak 11 let, co jsem Tě naposledy pohladila, dala Ti pusu a rozloučila se s Tebou. V Tvé tváři byla vidět znatelná úleva, bolest zmizela a tak nějak z Tebe vyzařoval klid. Slzy se mi koulely po tváři, protože jsi byl dalším z mých milovaných, kteří mě opustili a nechali jste mě tady na světě samotnou…

V posledních letech jsi pro mne byl velkou oporou, věděla jsem, že kdykoliv mi bude zle, stačí zavolat a jsi tady a pro mne. Často vzpomínám na Tvoji bouřlivou povahu, jak jsme se dokázali pohádat až do morku kostí a jak jsem měla pocit, že Tě v ten moment snad i nenávidím. Ale přešly mraky a vysvitlo zase sluníčko a bylo mezi námi vše v pohodě.

Dopis od paní Evy: Kdybych se mohla vrátit o sto let

Kdybys věděl, milý táto, jak jsem Ti dnes vděčná, že jsi mě do života připravil jak nejlépe jsi uměl, protože dnes, kdo nemá ostré lokty a proříznutou pusu, je v tomhle světě ztracený. Naučil jsi mě pravdomluvnosti, čestnosti, pracovitosti a obětavosti pro druhé a nelituji toho. I když jsem Ti to nikdy neřekla, byl jsi pro mne vždy velkým vzorem, určitě jsi to tušil.

Ani nevíš, táto, jak moc mi stále chybíš? Asi by ses divil, že mám doma v rámečku tvé fotografie, protože jsem Ti nikdy nedávala moc najevo, jak hodně Tě mám ráda a jak moc pro mě znamenáš. I když už tu nejsi, jsi pořád hluboko v mém srdíčku.

Táto, mám Tě moc ráda a děkuji Ti za to, jaký jsi byl fajn chlap. 

Tvoje dcera Jára