Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brkoslav létá do Podyjí až ze Skandinávie

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Mohlo by se zdát, že zima je pro botanika zcela hluchým obdobím, kdy jen překládá herbáře, pořádá stohy odborných článků v knihovně, hřeje se u kamen a čeká na jaro, až vykvetou první objekty jeho zájmu.

17.2.2011
SDÍLEJ:

OCHMET EVROPSKÝ. Keřík, který žije jako parazit především na větvích dubů. Může dorůst až do dvou metrů. Jeho typicky žluté plody jsou zimní potravou ptáků. Pro člověka jsou ale jedovaté.Foto: Archiv Správy NP Podyjí

Další díly seriálu
20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ ZDE

Nicméně i v zimě je pro oko botanikovo v přírodě mnoho co k vidění. Pod zdánlivou zástěrkou vegetačního klidu zuří v rostlinné říši mnoho bouřlivých procesů.

Ptáci ze severu

Zima je obdobím vegetačního klidu. Pro mnohé dřeviny také obdobím sklízení plodů celosezónní práce. Zejména drobné dužnaté plody (šípky, jeřabiny, hložinky) jsou po opadu listů velmi nápadné a lákají potenciální roznašeče semen – ptáky a drobné savce. Existují dokonce specialisté, kteří k nám za drobnými plody do Podyjí zdaleka přilétají – například brkoslav severní.

Snad nejnápadnější ze zimních bobulí je v zimě ochmet evropský, typický parazit dubových lesů na Znojemsku, jehož trsy v létě v bohaté zeleni dubové koruny úplně přehlédneme.

V zimě svítí záplava jeho žlutých kuliček do daleka. Pro ptáky jsou jedlé, člověk si jimi však může přivodit otravu. Přestože jsou na dubech velmi dekorativní, ani do vázy se nehodí. Kuličky snadno opadávají a jsou velmi lepkavé. Tak lepkavé, že z nich kdysi čihaři vyráběli lep na chytání ptáků.

A aby to ještě nebylo vše – známe dokonce rostliny, které si v zimě klidně kvetou. Takový vilín viržinský běžně rozkvétá už v lednu. Jedná se ovšem o rostlinu pocházející z přírody severní Ameriky, takže jej u nás můžete nalézt pouze v parcích a zahradách.

Na zimu se rostliny musí zodpovědně připravit, jinak nepřežijí. Především musí ochránit zdroj budoucího růstu. Nejjednodušší to mají jednoletky. Zdrojem dalšího života jsou u nich semena, obvykle suchá a chráněná tvrdými odolnými slupkami, navíc často skrytá pod ochrannou vrstvou půdy či odumřelých rostlinných zbytků.

Mezi víceletými bylinami našly nejsnazší řešení takzvané geofyty – rostliny, které přečkávají nepříznivé období skryté v podzemních orgánech – oddencích, hlízách či cibulích. Mezi ně patří oblíbené sněženky, kosatce i méně známé křivatce. Geofyty ovšem najdeme i v zeleninové zahradě – jsou to třeba brambory, mrkev, topinambury a mnohé další.

Nejobtížnější to mají s ochranou pupenů stromy. Jejich nejcitlivější části jsou vysoko nad zemí, kde je nemůže chránit vrstva půdy a nedosáhne tam sebevyšší sněhová pokrývka. Pupeny proto bývají zakryty několika ochrannými vrstvami slupek, voskovitých či cukernatých látek.

Boj o vodu

Stromy jsou však ukázkovým příkladem jiného přizpůsobení, které rostlinám pomáhá přežít zimu. Zamysleli jste se někdy, proč listnáče na podzim shazují listy? Ano, mráz může listy poškodit a hojení či náhrada zničené listové hmoty by byla zbytečnou ztrátou energie. Je tu však jeden mnohem významnější důvod a tím je sucho. Ptáte se, kde se bere sucho v zimě? Všichni přece máme toto období spojeno s představou chladu a vlhka. Navíc často leží sníh, který je přece také zásobárnou vláhy.

Problém tedy není v tom, že by voda nebyla, ona jen není dostupná. Zkusili jste se někdy napít z kostky ledu? Není to snadné, že? Voda se ovšem vypařuje při každé teplotě, tedy i za mrazu. Z velké listové plochy by proto listnatý strom odpařil mnohem více vody, než by dokázal kořeny ze zmrzlé půdy vydolovat – a uschnul by. Proto se stromy na podzim zbaví listů. Často také zahustí nitrobuněčnou tekutinu, aby se její bod tuhnutí snížil a vydržela déle kapalná. Pokud totiž zmrzne, dokáže roztrhat buňky na kusy.

S tím souvisí další zajímavé zjištění – rostliny se dovedou otužovat! Snižuje-li se teplota postupně (či dokonce lze zaznamenat i další „nápovědy“ – například zkracující se světlou část dne), dokážou po několika dnech či týdnech rostliny bez úhony přežít i o desítky stupňů větší mráz, než udeří-li náhle.

Tím lze vysvětlit, že zimní mrazy, kdy teplota klesne i více než dvacet stupňů pod nulu, rostliny bez problémů přežívají, zatímco drobný květnový mrazík sotva třístupňový se jim často stane osudným.

Jehličnaté stromy musí omezit odpar jiným způsobem. Listová plocha jehlic je obecně menší, než u širokých listů. Navíc mají jehličnaté dřeviny mnohem silnější listovou pokožku, která zpomaluje odpařování. Jehlice jsou často kryty i silnou voskovou vrstvou. Proto si jehličnany mohou dovolit si zelenou hmotu na zimu ponechat. Na začátku jara jim to přinese výhodu rychlosti: nemusejí čekat, až vyraší pupeny a rozvinou se listy.

Jarní slunce

K získání energie pro růst a rozmnožování jsou jehličnany schopny zachytit i ty nejčasnější jarní sluneční paprsky. Proto také ve studených oblastech (na dalekém severu či jihu, případně na horách) jehličnany převažují. Jarní zdržení listnáčů je v těchto krajích tak významné, že zbytek krátké sezony jim již nestačí k vytvoření dostatku zásobních látek pro přežití zimy.

Předchozí řádky svědčí o tom, že naše domácí rostliny v zimě nezahálejí a snaží se i toto období využít, jak je to jen možné.

LENKA REITEROVÁ (Autorka je bioložka. Na Správě NP Podyjí vede Odbor ochrany přírody a krajiny)

17.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Teplý říjen na jihu Moravy. Na třech místech padnul více než padesátiletý rekord

Fotbalisté Znojma. Ilustrační fotografie.

Na Žižkov dřív. Nesmíme zápas prostát v koloně, hlásí Znojmo

Otrava metanolem: kauza se znovu vrací k soudu v Hodoníně

Brno – Už dvakrát odcházeli čtyři obžalovaní v metanolové kauze od Okresního soudu v Hodoníně jako nevinní. Krajský soud v Brně ve čtvrtek rozhodl, že se tam vrátí i po třetí. „Věc se vrací soudu prvního stupně,“ potvrdil předseda senátu Adam Kafka. 

Mladé holky skvěle zapadly. Už potřebujeme jen vylepšit souhru, hlásí kapitánka

Znojmo /ROZHOVOR/ – Kapitánka na nahrávce. Řeč není o žádné válečné situaci, ale o osmnáctileté volejbalové juniorce VK Pegas Znojmo-Přímětice Anně Leischnerové, která vede jako kapitánka znojemské hráčky v letošní sezoně první ligy juniorek. Spolu se svými spoluhráčkami v aktuální sezoně posbíraly prozatím čtyři body ze čtyř zápasů a patří jim střed tabulky.

Zaparkoval u vlakové stanice. Když muž vrátil, našel auto bez kol

Znojemsko - Nepříjmné překvapení čekalo v úterý na muže, který odcestoval vlakem ze stanice v Rakšicích. Ráno tam nechal zaparkované auto a když se vrátil, zjistil, že Ford Fusion je bez kol.

AKTUALIZOVÁNO

Vnuk Alfonse Muchy neuspěl s odvoláním. Epopej patří Praze

Praha, Moravský Krumlov - Cyklus Slovanská epopej patří Praze, nikoliv rodině jeho autora Alfonse Muchy. Skutečnost ve čtvrtek potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání Johna Muchy. Ten bude ve sporu pokračovat. „Podám dovolání k nejvyššímu soudu,“ oznámil malířův vnuk. Pražští galeristé monumentální cyklus vystaví napřesrok v pražském Obecním domě. Sály stále nabízí i Moravský Krumlov.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení