Antonín Stehlík zde hraje na basu již od zrodu souboru a kapela nese jméno po jeho otci. „Jsem vinař a profesí řidič z povolání, duší jsem ale muzikant,“ přibližuje Stehlík.

S hudbou spojil profesně celý svůj život i současný primáš Jiří Ludvík. „Těší mě, že čím dál víc mladých lidí chce hrát moravské písničky. Daří se nám vychovávat mladé nástupce ve folklorním souboru Dyjavánek. Cimbálku zde skvěle vede Zbyněk Súkup. Lidové písničky vezmou děti a mladé lidi za srdce a už je nepustí. Mám z toho radost. Vidím, že cimbálových muzik, podobných té naší, vzniká stále víc. Folklór lidi baví, a to je dobře. Mě k němu vedli doma, ale na jeho moudrost a krásu jsem si až časem přišel sám. Musel jsem k tomu dozrát. Jako gymnaziální student jsem přišel do souboru jako houslista a už jsem tady zůstal,“ vypráví primáš souboru.

Nyní má cimbálovka osm hudebníků. „Kromě zmiňovaného Tondy Stehlíka a Zbyňka Súkupa s námi hrají Lenka Jíšová, Luboš Pokorný, Josef Brož, Monika Krčálová a Lenka Hrůzová. Bára Drobíková se odstěhovala do Čech a připojí se k nám jen občas,“ popisuje nynější složení Ludvík.

Od roku 1983 vystupuje s cimbálkou Luboš Pokorný. „Dostal jsem se do výborné party lidí a hraní lidových písniček mě chytlo. Začínal jsem v původně dětském souboru Polaječka. Za deset let fungování jsme odrostli a změnili název podle jejího zakladatele, houslisty a učitele na lidové škole umění, Antonína Stehlíka. Od začátku se mnou hraje i jeho syn Tonda Stehlík. Bavíme lidi písničkami z celé Moravy, Slovenska i Maďarska,“ vysvětluje Pokorný.

Nějaký čas dokonce zastával post primáše, dnes hraje na violu. „Primášem má být nejlepší houslista a také musí umět bavit lidi. Nic z toho nechybí stávajícímu šéfovi Jirkovi Ludvíkovi,“ chválí.

S legendami hudebního nebe, jako jsou Ian Viklan z Deep Pyrole nebo Dan McCaferty z Nazaret,u si začátkem loňského roku zahrála houslistka z cimbálovky Monika Krčálová.

„Na housle hraju od čtyř let. Asi jako většina muzikantů jsem navštěvovala základní uměleckou školu. Hrála jsem na housle v dětském souboru Dyjavánek. Táta je muzikant a velmi rád se chlubí mými úspěchy. Zejména to, s jakými legendami jsem stála na jevišti a hrála, je pro něj velká radost,“ říká Krčálová.

Před třemi lety vydal soubor své vlastní CD. „Naplánovali jsme vydání k pětadvacátému výročí založení kapely. Příznivci lidové muziky si tak mohou poslechnout naše písničky vlastně kdykoli. Snažili jsme se na desce projít napříč všemi regiony, ze kterých lidové písně čerpáme,“ přibližuje Ludvík.

Úspěchem bylo také třídenní působení ve španělském Santiagu de Compostella. „Moravské písničky zde slavily velký úspěch. Každé zahraniční angažmá je pro nás opravdové potěšení,“ raduje se primáš.

Profesním úspěchem bylo i společné vystoupení s Jarmilou Šulákovou nebo Pavlem Šporclem. „V únoru 2004 jsme účinkovali jako host Pavla Šporcla v pořadu České televize,“ vzpomíná Ludvík.

Příznivci folklóru si mohou cimbálovku poslechnout poslední dubnovou sobotu. Spolek přátel Hroznové kozy vynáší Hroznového kozla do vinohradu. Trasa průvodu povede od Domu umění přes Karolininy sady a Kraví horu do Popic. Cestou zahrajedo kroku právě cimbálovka, stejně tak nakonec v popické hospodě.