Předchozí díly seriálu Vesničky a města naleznete ZDE

„V okolí kostela býval hřbitov, dnes je kolem něj v zahradě rozmístěných jedenáct soch. Všechny jsou vyrobené z mušlového vápence,“ vysvětluje pokladní místního obecního úřadu Eliška Bálková.

Návštěvník zde najde například sochu sv. Jana Nepomuckého, která pochází z první poloviny osmnáctého století. Další zajímavostí je Pieta z roku 1726, či Kristus – trpitel.

„Některé sochy byly do Dyjákoviček převezené z hraničního pásma před pětatřiceti lety. Své místo našla u betonového mostu i socha Madony z roku 1706,“ dodává Bálková. Samotný kostel prošel roku 1577 velkou rekonstrukcí, dostal dva nové zvony a varhany.
Německá obec

Vesnička s více než čtyřmi stovkami obyvatel, která byla až do konce druhé světové války německá, leží kousek od Znojma. „Po odsunu německého obyvatelstva přišli do obce lidé z celé republiky,“ popisuje web Dyjákoviček.

Až v roce 1990 se víska osamostatnila, do té doby patřila k Vrbovci. Zastupitelé se pustili do rozsáhlých oprav, rekonstrukcí a budování nové moderní infrastruktury. Místní dnes využívají novou kanalizaci, vodovod, plynovod, chodníky a silnice, v domácnostech je zavedený plyn.

„Od roku 2004 byly ve třech etapách zrekonstruované už dvě třetiny místních silnic a chodníků. Poslední etapa zrealizovaná v roce 2009 mohla být uskutečněná díky dotacím. Opravit ještě zbývají cesty ve třech ulicích,“ popisuje starosta Dyjákoviček Oldřich Martinák.

Kvůli zvýšenému zájmu rodičů o umístění dětí v mateřské škole rozhodlo obecní zastupitelstvo před dvěma roky o rozšíření kapacity. „Nyní může do školky chodit až padesát dětí,“ dodává starosta.

Za posledních dvacet let v obci přibylo více než padesát lidí. „Nyní u nás žije čtyři sta šedesát šest obyvatel a věkový průměr je devětatřicet let. Většina místních dojíždí za prací do mezipásma Hatě,“ vysvětluje Bálková.

Vesnice se stále rozrůstá. Dokazuje to výstavba nové části, ve které vyrostlo nejméně čtrnáct nových rodinných domů.
Dyjákovičky mají i svůj sklepní areál, ale díky poloze v blízkosti hranice s Rakouskem se zde místo turistů dlouho proháněla auta pohraniční stráže. Většina sklepů tak ale zůstala zachovaná v původní podobě. Dnes přes obec vede cyklistická Moravská vinařská stezka.

A jen málokterý cyklista odolá, aby si nezajel na hrádek Lampelberg, ve kterém je v letních měsících připravená degustace vín, nebo na další atrakci, kterou je jelení farma v nedaleké lokalitě Ječmeniště. Osada vznikla v osmnáctém století a patřila k Dyjákovičkám.

„Funguje u nás fotbalové družstvo a spolek, který si říká Kolpingova rodina. Pořádá pro děti dětský den a mikulášské besídky. V listopadu všichni slaví tradiční krojované Martinské hody,“ vyjmenovává pokladní.

Nový web

Před měsícem a půl spustila obec nové webové stránky, na kterých se bude snažit co nejvíce informovat o historii i novinkách v Dyjákovičkách.
Například už dnes si mohou zájemci prohlédnout v kategorii fotografie květinovou výsadbu. A květiny, spolu s výstavkou starých zemědělských strojů, zkrášlují i rozlehlé prostranství před obecním úřadem.

Vloni v červnu se obcí přehnalo silné krupobití, které poškodilo budovu bývalého zdravotního střediska. „Dnes v opraveném domě funguje kadeřnictví a kosmetika. Kromě domu služeb využívají místní ženy i tělocvičnu v bývalé škole. Fungovala zde až do roku 2003, dnes děti dojíždí do Vrbovce,“ říká Bálková.

První zmínky o obci Dyjákovičky pochází z období kolem roku 1200, kdy při vysvěcování kostela v Louce daroval moravský markrabí Vladislav Jindřich Louckému klášteru desátek a patronát nad kostelem v Dyjákovičkách.

Vážení čtenáři, seriál Vesničky a města najdete také v tištěné podobě každý pátek v Znojemském deníku Rovnost.