Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dyje si prorazila cestu tvrdou skálou

Znojmo /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Z pláží pravěkého moře udělala Dyje jeden z nejhlubších kaňonů v Evropě. Nyní musí dvakrát denně čelit povodni.

12.1.2011 1
SDÍLEJ:

KRY NA BŘEHU. Řeka Dyje v zimě u Devíti mlýnů. Kolísání její hladiny je patrné i z polohy ker na břehu. Foto: Správa NP Podyjí

Řeka Dyje je nejdůležitějším ze všech faktorů, které se podílí na vytváření neopakovatelné přírodní hodnoty Národního parku Podyjí. Není zde však odjakživa. Kdysi dávno leželo Znojemsko na mořském pobřeží. V teplých šelfových vodách se vznášely lilijice a proháněli žraloci. Bývalá pláž se pod hladinu třetihorního moře lámala například za posledními šaldorfskými sklepy. Žraločí zuby nacházejí lidé v pískovnách na východ od Znojma dodnes.

Hranice moře a souše se v průběhu doby několikrát změnila, až nakonec moře zcela ustoupilo a uvolnilo místo vznikající řece Dyji. Měnilo se i klima oblasti – subtropické druhy třetihor byly zcela zlikvidovány dobou ledovou střídanou mírnějším obdobím meziledovým.
Nakonec nastalo mírné klima, jaké známe dnes – snad nová klimatická perioda, snad další doba meziledová.

Do nitra skal

Dnes se Dyje nad Znojmem vine četnými meandry – na cestě z Vranova do Znojma, které je vzdušnou čarou vzdáleno asi šestnáct kilometrů, urazí údolím více než čtyřicet kilometrů. Jde o naprostý unikát – podloží je zde totiž tvořeno velmi tvrdými horninami (převážně rulou a žulou). Zatímco ostatní řeky v takových podmínkách respektují směr uložení skalních vrstev a hledají si snadnou přímočarou cestu podél nich, Dyje prohlodala tvrdé skály všemi představitelnými směry.

Podle jedné z teorií byla v době ústupu moře celá pobřežní plošina pokryta hlubokou vrstvou měkkých usazenin, v nichž je tvorba četných meandrů obvyklá. Meandrující řeka pak narazila na tvrdé podloží, ale to již tekla hlubokým údolím, které jí nedovolilo změnit směr.

Řeka Dyje
v číslech


Délka toku: 235,4 km
Přímo v NP Podyjí: 42 km
Plocha povodí: 13 419 km²
Průměrný průtok: 43,9 m³/s

Dříve řeka tekla od vrcholu meandru Šobesu na jihovýchod směrem ke Chvalovicím. Její staré koryto dnes užívá potok Daníž. Drobnější změny koryta Dyje jsou místy patrné dodnes – nejznámější jsou dva opuštěné meandry. Zákrutu pod Ledovými slujemi byla řeka nucena opustit po rozsáhlém skalním řícení, jímž vznikly i podzemní prostory ve svahu Ledových slují. Ještě výraznější je opuštěný meandr pod Šobesem. Řeka zde prokousala bradlo vedoucí od vrchu Lipina k Devíti mlýnům a napřímila tak zákrutu původně směřující k severu těsně pod vyhlídku Železné schody.

Existence řeky i jejího tolik netypického údolí měla zásadní vliv na vývoj místní přírody. V hlubokém úzkém údolí vzniká opačný sled teplotních poměrů. Běžně průměrná teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá. V Podyjí je to naopak. Na dno úzkého údolí sluneční paprsky dosáhnou jen zřídka, proto je dole chladněji než v okolí. Naopak do horní hrany svahu se slunce opírá celý den.

Na hranici oblasti středoevropských listnatých lesů a teplomilné panonské flóry a fauny tak slouží dyjské údolí jako otevřená brána. Teplomilné rostliny a živočichové pronikají hluboko do chladné oblasti podél horní hrany údolí, chladnomilnější druhy putují po dně údolí směrem opačným. Proto je Podyjí tak nebývale pestré a mohou se zde potkávat druhy s tak odlišnými nároky, že jejich setkání vlastně teoreticky vůbec není možné.

Denně povodeň

Zejména Dyji vděčí místní krajina za svoji přírodní jedinečnost. Bohužel právě Dyje nejvíce doplatila na lidskou činnost. Tvrdou ránu jí zasadilo vybudování vranovské přehrady. Téměř třicet kilometrů meandrujícího koryta utonulo pod její hladinou.

Ze dna přehrady navíc voda vytéká zbavená téměř veškerého rozpuštěného kyslíku. Je tedy mrtvá. První život pod přehradou se až na výjimky objevuje v řece teprve pod jezem Formóza ve Vranově nad Dyjí.

Tři nejzajímavější vyhlídky

Nový Hrádek – Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na řeku. Dyje zde meandruje kolem českého Ostrohu a rakouského Umlaufbergu. Divák má pocit, že sleduje tři různé řeky tekoucí třemi různými směry.
Pašerácká stezka u Ledových slují – Vyhlídka u Obelisku nabízí úchvatný pohled do údolí Dyje v jejím nejhlubším bodě. Dále na opuštěný meandr a lesní komplex Braitavy.
Cesta po šíji Šobesu – Dyji a její hluboké údolí může návštěvník pozorovat z obou stran úzkého hřebenu. Pěkný výhled se zde otevírá do lokality Devíti mlýnů a na opuštěný meandr řeky.

Vytékající voda má celoročně stabilní teplotu kolem 4°C. V létě je tedy velmi studená a nevhodná pro druhy původního takzvaného parmového pásma. Přitom Dyje je v Podyjí, na rozdíl od většiny parmových pásem evropských řek, velmi čistá – její voda se dá téměř pít – a mohla být útočištěm řady druhů.

Dnes je ale pod vranovskou přehradou druhotné pstruhové pásmo s druhy horských bystřin. Je však ochuzené. Bystřiny jsou velmi vzdálené a mnoho druhů se do Dyje nemá jak dostat. V zimě je voda naopak příliš teplá a Dyje nikdy nezamrzá.

Zanikla tak pobřežní nelesní společenstva, jejichž existenci podmiňovalo každoroční obrušování břehů putujícími ledovými krami.
Ryby nemají možnost ukrýt se pod ledem před lovci a například kormorán rybí populaci velmi decimuje.

Mizí bezobratlí

Vranovská elektrárna nejméně dvakrát denně změní průtok v řece až na pětačtyřicetinásobek. Voda tak může někde změnit hranici svého břehu až o dva metry. Těmito nepřirozeně častými povodněmi říční ekosystém velice trpí.

Mizí drobní bezobratlí i vhodné podmínky pro život dalších druhů živočichů. I proto v posledních letech správa spolupracuje na hledání způsobů, jak změnit provoz vranovské přehrady tak, aby její negativní vliv na říční ekosystém byl co nejmenší.

LENKA REITEROVÁ

Autorka je vedoucí odboru Ochrany přírody a krajiny Správy národního parku Podyjí

12.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Vodárenská společnost přispěla na nový přístroj. Pomůže při odběrech krve

Žáci 1.B třídy ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě – Příměticích s paní učitelkou Evou Nachtneblovou.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme žáky ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě a ZŠ Konice

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Skokanům na kandidátkách pomáhají tituly a profese lékaře. Vzbuzují důvěru

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Zakroužkováním až čtyř jmen mohou voliči své favority z nižších příček kandidátek poslat do poslanecké sněmovny. Některým v minulosti pomohli i o deset příček.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení