VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filipojakubskou noc rozzáří ohně. Čarodějnice i chasa chystají neplechy

Znojemsko /ZAJÍMAVOSTI MUZEA/ – Již za pár dní se lidé v regionu sejdou, aby společně zapálili vatry a oslavili filipojakubskou noc. Další díl pravidelného seriálu Zajímavosti muzea přiblíží zvyky a tradice, které se k přelomu dubna a května vážou v jednotlivých částech našeho regionu. „Filipojakubská či též Valpuržina noc byla vždy nocí čarovnou. Souvisí s ní především stavění májí a zdobení domů zelenými haluzemi, což souviselo s vítáním jara," přiblížil národopisec Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Mačuda. Podle něho se lidé tento den soustředili na ochranu sebe i svého hospodářství před čarodějnicemi. „Zvláště ohrožený byl dobytek, který lidé v daném období poprvé vyháněli na pastvu. „Během dne hospodářství čekal důkladný jarní úklid, zejména čištění dvora a chlévů. Vymetené nečistoty lidé obyčejně spálili v plamenech vysokých ohňů," dodal národopisec.

26.4.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační snímekFoto: Deník

Po západu slunce se vesnicí navíc ozývalo lomození, které mělo čarodějnice zaplašit a po celou noc lidé pálili již zmíněné vysoké očistné a ochranné ohně, v jejichž plamenech ničili vše staré a nepotřebné. „Při symbolickém pálení čarodějnic měly svůj význam rekvizity různé povahy, především hořící košťata. Kdo vyhodil své koště nejvýše, tomu patřilo uznání všech přítomných," dodal Mačuda.

Na Podhorácku a ve střední a jižní části Horácka stavěla chasa máje na prvního máje, o první květnové neděli, jindy před Nanebevzetím Páně nebo před Svatodušními svátky. Bývalo veselo již při stavění májí, ještě více však při jejich hlídání. Vysokou máji místní chasníci vztyčili na 1. května také na Moravskokrumlovsku, kde před hospodou stávala po celý měsíc květen, a káceli ji až o poslední neděli při muzice. „Hoši z Moravskokrum­lovska o filipojakubské noci zastrkávali májky do komínů domů svých vyvolených. Byly to krásné mladé břízky ozdobené pentlemi," dodal Mačuda.

Víra v moc čarodějnic o filipojakubské noci doprovázená četnými ochrannými opatřeními byla všeobecně rozšířená též mezi místními Němci. Na vrata a dveře stavení přibíjeli především větvičky černého bezu, které rovněž zastrkovali za okenní rámy. Stavění májí bylo na německém Znojemsku rozšířené až do 30. let minulého století. „Děvče, o kterém se vědělo, že přišlo o svou počestnost, ráno před domem našlo na stromě pověšenou figuru ze starých hadrů známou v Horním Břečkově jako tak zvaný Todamonn," přiblížil národopisec.

Filipojakubská noc však byla i nocí hlučné zábavy a žertů. Mládenci vynášeli na střechu vrata i vozy, vytahovali ze dvora celé povozy a ucpávali komíny. Tyto nezbednosti však chase vesničané mlčky tolerovali, jak vyplývá ze vzpomínek morašického kronikáře Emila Veise. „Za mých mladých let rozebrala chasa sousedovi celý žebřiňák, jednotlivé díly vynesla na stříšku stodoly a vůz následně opět sestavila, Byl z toho velký poprask," usmívá se Veis. Jak doplnil, když byl mladý hoch, táboráky na konci dubna neměli žádnou spojitost s čarodějnicemi. „Bývaly prostě táboráky, u kterých jsme poseděli a poklábosili," zavzpomínal kronikář.

Novodobou tradici pálení čarodějnic obnovili ve většině vesnic regionu po roce 1989, a nejinak tomu bylo i v Morašicích. „Kulturní komise tehdy zavedla pevné datum třicátého dubna. Poslední roky se rolí čarodějnic ujímají místní školačky, nechybí ani průlet čarodějnic obcí. Sejdou se starší dámy a po vsi vyvedou nějakou tu neplechu, ale vše má být legrace, která by nikoho neměla poškodit," vysvětlil Veis

V noci z třicátého dubna na prvního května vyráží k ohňům stovky, možná tisíce lidí v regionu. O to, kdo bude mít největší vatru, obce soupeří. Prim obvykle drží Havraníky a předhání se s nimi Pravičtí. Před dvěma lety vzplály filipojakubské ohně poprvé také ve Znojmě, a to v Kapucínské zahradě za Vlkovou věží.

Zapalování ohňů a žehnání půdě, aby dobře rodila, bylo vlastní všem indoevropským národům, a to včetně Slovanů nebo jejich sousedů Baltů. Svátky se slaví v jednotlivých evropských tradicích s malými obměnami, a to ode dne svatého Jiří až po třicátý duben. Někde tyto oslavy spadají do povelikonočního cyklu a konají se tedy každým rokem jinou neděli. Tyto zvyky jsme si přinesli od Dněpru, jen jsme si je v průběhu staletí přetvářeli a nakonec je pod vlivem knížek lidového čtení dokonce nazvali „Valpuržinou nocí." Valpruga byla saská bohyně a patronka čarodějnic. Noc z třicátého dubna na prvního května dostala u nás své církevní značení podle apoštolů Filipa a Jakuba. Podle etnologů lze hledat původ zapalování ohňů u předkřesťanských pastevců, kteří považovali 1. květen za počátek nového půlročí, kdy docházelo k přechodu ze studeného období do teplého. Lidé proto zapalovali ohně, aby se zbavili všeho zlého, co se nashromáždilo v temném zimním období, a aby oslavili příchod světlého období roku. Vysoké vatry jsou tedy tradicí starou několik tisíc let.
Zdroj: Informace Jiřího Mačudy, národopisce z Jihomoravského muzea ve Znojmě a www.ceske-tradice.cz

Autor: Ilona Pergrová

26.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lídr Strany zelených Michal Berg.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra Strany zelených Michala Berga

Venuše z Pavlova.

V Archeoparku Pavlov vystaví originální venuši. Sošku starou téměř 30 tisíc let

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Jižní Morava – Ve volebních komisích zasedá Monika Smetanová už asi šest let. „Prošla jsem už řadou obcí a v každé komise funguje trošku jiným způsobem. Vždy záleží na předsedovi, jak si vše zorganizuje,“ zmiňuje žena z Brna, která se ve členství v komisi dostala přes svou matku. Působí totiž v jedné z politických stran a svou dceru do komise při volbách nominuje.

OBRAZEM: Rekordní výstava hub ukazuje 250 druhů včetně vzácného hřibu borového

Znojmo – Tradiční výstavu živých hub hostí od pondělního odpoledne mázhaus Domu umění na znojemském Masarykově náměstí. „Výstavu letos pořádáme už popáté a díky spolupráci ochotných pomocníků představujeme také rekordní množství druhů hub, celkem dvě stě padesát,“ řekl spoluautor výstavy, botanik pořádajícího Jihomoravského muzea ve Znojmě, Radomír Němec.

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení