VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Granátníci i zeměbrana bojovali na začátku 19. století o Znojmo

Znojmo /ZAJÍMAVOSTI MUZEA/ - Zmínku o bitvě u Znojma v červenci 1809 v mnohých učebnicích dějepisu nenajdete. O veliké odvaze vojáků vyprávěli lidé legendy.

19.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Napoleonské války jsou velikým tématem a mezníkem evropských dějin. Krvavé boje a strádání se nevyhnuly ani Moravě. Většina z nás si jistě vzpomene na proslulou slavkovskou bitvu tří císařů z prosince 1805, kde rakouská a ruská vojska na celé čáře podlehla geniální taktice Napoleonově.

Pro naši podunajskou říši to tehdy byla již třetí prohraná válka od vypuknutí Francouzské revoluce (1789). Co však v učebnicích školního dějepisu vesměs chybí, je zmínka o bitvě znojemské, ke které došlo tři a půl roku po Slavkovu. Pojďme si ji proto přiblížit.

Napoleon Bonaparte, od roku 1804 samokorunovaný císař Francie, dokázal po Slavkovu mocensky ovládnout značnou část evropského kontinentu. V roce 1806 drtivě pokořil Prusko, které mělo až do té doby pověst neporazitelnosti, a stal se pánem Německa. Rok nato porazil znovu ruského cara a zavázal si jej ke spojenectví. Jediný, kdo zůstával nepokořen, byla Velká Británie, jejíž vojska a lodě bojovaly proti francouzské okupaci Španělska.

Byly to právě britské peníze, které ve Vídni v předjaří 1809 podnítily touhu pomstít ostudnou slavkovskou porážku a zlomit francouzskou hegemonii v Evropě. Čas se zdál být příhodný: Napoleon byl zaměstnán boji ve Španělsku a v Německu doutnal plamínek protifrancouzského odporu.

Při vyhlášení války 8. dubna 1809 rakouský císař a český král František I. poprvé důrazně apeloval na vlastenectví, a to jak vůči Němcům, tak i Čechům.

Naše vojska, zotavená reformami vrchního velitele arcivévody Karla, císařova bratra, nadějně postupovala směrem na jih do Itálie, na sever do Mazovska a zejména na západ do Bavor.

Nicméně přílišná opatrnost arcivévody Karla v porovnání s energickým velením Napoleonovým vedla ke ztrátě počáteční výhody a prvním porážkám. Rakušané se museli stáhnout z Bavor a co nejrychleji ustupovat k Vídni. Nepřítel však byl rychlejší: hlavní město na Dunaji padlo v půli května do rukou francouzského císaře.

Nic však nebylo ztraceno. V bitvě u Aspernu a Esslingu, na dohled od Vídně, arcivévoda Karel dokázal Napoleona poprvé na celé čáře porazit.

Získané výhody ale opět nevyužil a poskytl nepříteli více jak měsíc na to, aby zkoncentroval své síly. Na počátku července došlo u Wagramu ke krvavému střetnutí, ve kterém Napoleon nakonec ovládl pole.

Rakouský ústup z bojiště směrem ke Znojmu a Mikulovu však byl natolik spořádaný, že válka pokračovala a k finální konfrontaci došlo až za rakousko-moravskou hranicí.

Bitva u Znojma ve dnech 10. a 11. července 1809 byla vedena za pochodu. Arcivévoda Karel, veden touhou zachránit jádro své armády nepoškozené, nechal oddíly i nadále ustupovat dále na Jihlavu a u Znojma zaujal výhodné obranné postavení.

Do žádné mohutnější protiofenzívy se neodvážil, byť měl v první den bitvy značnou početní výhodu. Francouzský generál Marmont byl totiž u Znojma sám. Císař Napoleon s hlavními silami ještě nedorazil. I v druhý den bitvy, kdy začala být nepřátelská převaha znát, si zachovali naši vojáci respekt.

O odvaze, s jakou zejména Leiningenův prapor granátníků či zeměbrana hraběte Salise bránila předpolí Znojma, se v místním prostředí vyprávělo ještě desítky let poté.

Ochota ke smíru byla nakonec oboustranná. Napoleon věděl, že další prodlužování války ani jemu neprospívá, a tak se soumrakem druhého dne souhlasil se zastavením bojů. Zplnomocněnci obou stran pak dojednali nad ránem 12. července v Červeném dvoře v Suchohrdlech příměří, jež do evropských dějin vstoupilo pod pojmem L´armistice de Znaïm.

Na pláních před Znojmem leželo okolo devíti tisíc mrtvých a raněných. Budovy všech znojemských klášterů se proměnily ve vojenské špitály.

Uzavření příměří sice zamezilo dalšímu bezbřehému rabování a násilnostem na civilním obyvatelstvu, Znojemský kraj a Brněnský kraj však byly podle ujednání odtrženy od Moravy, podřízeny francouzské správě a vojensky obsazeny. Velitelem Znojma se sídlem v Daunově paláci na Dolním náměstí se stal Jean-André Masséna, jeden z nejschopnějších Napoleonových maršálů.

Francouzská okupační správa uvalila na všechna panství vysoké kontribuce a jiné požadavky, jejichž neplnění trestal Napoleonův krajský intendant značně bezohledně. Na druhou stranu se dozvídáme o případech, kdy se okupační moc nechala na základě proseb místních úřadů obměkčit k úlevám.

V běžném kontaktu francouzských a německých vojáků s místním obyvatelstvem nedošlo díky stannému právu k žádným velkým excesům. Ve vzpomínkách pamětníků převládá hodnocení spíše nekonfliktního soužití.

Nespokojenost naši předkové vyjádřili skrytým bojkotem, pasivitou a oddalováním dodávek. V opačné rovině víme i o mnoha případech, kdy si místní podnikavci díky zvýšené poptávce francouzského mužstva přišli k velkým výdělkům.

Nepřátelskou okupaci ukončila na začátku listopadu 1809 mírová smlouva, uzavřená po vypjatém vyjednávání ve vídeňském Schönbrunnu. Vyčerpání místních zdrojů po odchodu okupantů mělo za následek ekonomickou i společenskou stagnaci celého Znojemského kraje až do první poloviny devatenáctého století.

JIŘÍ KACETL (autor článku je zaměstnancem Jihomoravského muzea ve Znojmě)

Autor: Redakce

19.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Nabízela sex u silnice, dostala pokutu dva tisíce

Ilustrační fotografie.

Provokoval strážníky. Močil u památníku v centru Znojma

Tabla prvňáčků: představíme ZŠ v Tasovicích a znojemskou v Jubilejním parku

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Padly facky kvůli hlasité hudbě, dívka skončila v nemocnici

Znojmo – Konflikt kvůli údajně hlasité hudbě, linoucí se z mobilního telefonu, se odehrál v sobotu večer u východu ze znojemského vlakového nádraží. „V hádce uštědřila devětačtyřicetiletá žena facku patnáctileté dívce. Facku dal přítel ženy také mladíkovi, který se snažil kamarádku chránit,“ sdělil preventista znojemských strážníků Petr Hladký.

Lattner odehrál v dresu Orlů čtyřsté utkání: Klukům nachystám svačinku, slibuje

Znojmo – Prokličkoval mezi soupeři a před brankou nezaváhal. Obránce Jan Lattner se v domácích utkáních proti Fehérváru a Bolzanu trefil po individuálních akcích, když projel celé hřiště, přesto prohrám 2:3 a 3:4 v prodloužení nezabránil. Znojmo tak kleslo v mezinárodní soutěži EBEL na čtvrtou pozici. „Mnohem radši bych branky vyměnil za vítězství v obou zápasech,“ říká sedmadvacetiletý znojemský odchovanec.

Místo levice vítězí ANO. Znojmo má i poslance, Gabrhela nahradí nováček Štolpa

Znojmo - Volby do Sněmovny v celém regionu i všech jeho městech ovládlo hnutí ANO, vítězilo s výsledky nad republikovým průměrem. Nadprůměrný úspěch získala i SPD Tomia Okamury. Sociální demokraté a komunisté, kteří dlouhá léta v regionu udávali politický tón, počítají ztráty. Znojemský starosta Vlastimil Gabrhel se z pátého místa kandidátky sociální demokracie do Sněmovny nevrátil. Znojemsko bude v nové dolní komoře zastupovat městský radní za ANO David Štolpa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT