VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jednatel Reif: S naším zaměřením je v ČR jen pět firem

Znojmo /PODNIKÁNÍ NA ZNOJEMSKU, ROZHOVOR/ - V republice je jen pět firem, které se zabývají stejným předmětem podnikání, jako znojemský Unidataz. Úzce specializovaná firma produkuje software a hardware pro čerpací stanice a pro měření hladin v podzemních nádržích.

5.9.2010
SDÍLEJ:

Jednatel firmy Unidataz Martin Reif u přístrojů, které kromě znojemské společnosti vyrábí jen další čtyři firmy v celém Česku.Foto: DENÍK/Martin Moštěk

Další díly seriálu Podnikání na Znojemsku naleznete ZDE

I přes celosvětovou hospodářskou krizi má zakázek dost. Problémem je pro ni spíše nedostatek odborníků, nebo i absolventů vysokých škol, kteří by se především vývoji takto specifického hardwaru chtěli věnovat.
„Na vývoji spolupracujeme s brněnským vysokým učením technickým, se získáváním vlastních nových vývojářů však máme problém,“ přiznává ředitel firmy a jeden z jednatelů Martin Reif.


Jaká je historie firmy?

V roce 1964 vznikl tehdy socialistický Podnik racionalizace řízení a výpočetní techniky, který se věnoval výhradně službám pro zemědělce. Postupně se vykrystalizovala skupina, která se začala více zabývat elektronikou. V následném státním podniku Agrodatu se už vyráběla různá elektronická zařízení pro zemědělský sektor, jako například automatické krmné boxy, elektronicky řízené skleníky a už tehdy i elektronicky řízené podnikové čerpací stanice.
Právě tato část se pak stala hlavním předmětem činnosti už zprivatizované polistopadové firmy Unidat. Samotná firma Unidataz byla do obchodního rejstříku zapsaná v roce 1997.

Jaká je majetková struktura a jaký je roční obrat firmy?
Firma Unidataz má čtyři společníky. Začínali jsme se zhruba deseti zaměstnanci, dnes jich máme skoro dvakrát tolik.
S obratem jsme začínali zhruba na deseti milionech korun, letos poprvé dosáhneme obratu přes pětadvacet milionů. Kromě prvního roku vykázala firma každý rok zisk, který investuje zpět do svého rozvoje.
Obrat firmy přitom pochází především z vlastní činnosti. Nic nepřeprodáváme. Všechno jsou naše vlastní výrobky, vlastní software nebo servis.

Kde sídlíte?
Do roku 2006 jsme fungovali v pronajatých prostorách, v tom roce jsme koupili nemovitost na Palliardiho ulici ve Znojmě, kde teď máme sídlo i výrobní prostory.

Jaký je tedy nynější předmět činnosti společnosti Unidataz?
Firma se zabývá vývojem a výrobou elektroniky pro čerpací stanice. Jednak jde o řídicí systémy, jednak o elektroniku, která se stará o výdej pohonných hmot přes nejrůznější platební karty. Ať již běžné bankovní, nebo firemní.
Našimi zákazníky jsou především dopravní společnosti, které mají vlastní čerpací stanice, na kterých mohou přes platební karty čepovat palivo firemní vozidla.

Druhým předmětem činnosti je měření výšky hladiny v nádržích, což řešíme sondami. Zákazník pak má přesnou informaci o tom, kolik má ještě v nádrži pohonných hmot. My vyrábíme elektroniku a zvláštní terminály pro řízení výdeje pohonných hmot, nebo přímo elektroniku do výdejních čerpacích stojanů.

Naše zařízení umožňuje i bezobslužný provoz čerpacích stanic. To funguje třeba na benzince na Dobšické ulici. Přes den je na čerpačce obsluha, přes noc může majitel speciální platební karty přijet, načerpat palivo a zaplatit právě pomocí karty.
Kromě firemních čerpaček se tedy s naším zařízení lze setkat třeba u obchodního centra Globus v Praze, na Zličíně, v Jaroslavicích a na několika dalších místech.

Problémem je, že banky si strhávají poplatky za použití platební karty a čerpadlářům se tak snižuje zisk.
Náš systém ale jen na Znojemsku funguje ve firmách Polytrans, Psota, ČAS, VHS. Mezi naše zákazníky patří Ředitelství silnic a dálnic, České dráhy, Sokolská Uhelná, RWE s jejich plnícími stanicemi na zemní plyn, stavební firma Eurovia a další velké společnosti.
Naše systémy jsou na více než dvě stě padesáti místech v zemi.

Když zařízení i vyvíjíte, pak musíte mít vlastní vývojové pracovníky…
Samozřejmě. Máme vývojáře jak na software, tak na hardware. V současné době je ale velmi složité sehnat člověka, který by byl schopný vymyslet a do výroby připravit zařízení použitelné v praxi. Proto nejsme schopni inovovat naše zařízení tak rychle, jak bychom si sami přáli.
Částečně je to o tom, že jim možná nedokážeme nabídnout takový plat, jako třeba v Praze či Brně, na druhou stranu ale na Znojmo mají naši zaměstnanci nadprůměrné mzdy.
Spolupracujeme i s Vysokým učením technickým v Brně, kde už tři čtvrtě roku sháníme vývojáře hardwaru. Zatím marně. O tento obor teď není zájem. Většina vysokoškoláků se zaměřuje na ekonomiku a právničinu, ale v technických oborech je problém.
I přes tyto problémy se nám už ale za ty roky podařilo dát dohromady pracovitý, inovativní a spolehlivý kolektiv, díky kterému se nám daří plnit naše závazky.

Kolik firem s podobným zaměřením, jako máte vy, v Česku existuje?
Dvě větší firmy a dvě menší. S námi se tedy podobnou činností zabývá pět firem.

Dodáváte jen do tuzemska, nebo i vyvážíte?
Asi deset procent našich výrobků exportujeme, a to na Slovensko, do Polska, Litvy a do Chorvatska.

Pocítili jste nějak v posledních letech celosvětovou hospodářskou krizi?
My jsme byli takzvaně předběžně opatrní, takže jsme si vytvořili finanční rezervy. I díky tomu se nás krize prakticky nedotkla. Naše firma totiž nereaguje přímo na výkyvy trhu, ale máme poměrně značnou setrvačnost.

Co vám, kromě nedostatku odborníků, komplikuje život?
Jednoznačně neustálé změny zákonů a daní. Pro malou firmu, jako je naše, je prakticky nemožné neustále všechny změny sledovat.

Co vaší firmě v poslední době naopak pomohlo?
Vloni jsme od ministerstva průmyslu dostali jeden a půl milionovou dotaci na vývoj nového produktu, který by byl konkurenceschopný a certifikovaný pro celou Evropskou unii.
Tento vývoj je u konce a my nyní nemusíme v žádné zemi unie složitě žádat o povolení a certifikaci našeho nového produktu.

#nahled|https://g.denik.cz/69/8c/firma_unidataz_vitek_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/69/8c/firma_unidataz_vitek.jpg|Jednatel firmy Unidataz Richard Vítek u přístrojů, které kromě znojemské společnosti vyrábí jen další čtyři firmy v celém Česku.#
Vážení čtenáři, seriál Podnikání na Znojemsku najdete také v tištěné podobě každou sobotu ve Znojemském deníku Rovnost.

Autor: Martin Moštěk

5.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Adriana Herényiová, 52 cm, 3590 g, 16. 10. 2017, Znojmo
6

Novorozená miminka Znojemska 42. týdne 2017

Ilustrační foto.

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Fulghum představí ve Znojmě svou novou knihu. Diváky čeká i vystoupení

Znojmo – Po půldruhém roce zavítá v sobotu večer do Znojma populární americký spisovatel Robert Fulghum. V projektu scénických čtení Listování představí svou novou knihu Opravář osudů. Návštěvníci uvidí také představení podle jeho knihy s názvem Co jsem to proboha udělal.

AKTUALIZOVÁNO

Volební místnosti se opět plní voliči. Do desáté hodiny odvolila téměř polovina

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Od sobotní osmé hodiny ranní lidé opět odevzdávají hlasy v letošních sněmovních volbách. Do sobotní desáté hodiny dopoledne využila podle údajů jihomoravského krajského úřadu možnost volit téměř polovina oprávněných voličů. K urnám jich přišlo 48,2 procenta. Odvoleno už mají i jihomoravští lídři kandidátek. Volby na jižní Moravě se zatím obešly bez excesů, ve volebních místnostech je klid. V sobotu mohou lidé volit do druhé hodiny odpoledne, poté se volební místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.

Orli dvakrát vedli, přesto s Fehérvárem v prodloužení padli

Znojmo – I dva góly do šatny zapříčinily, že znojemští hokejisté si ze zápasu s Fehérvárem odnášejí pouze jeden bod. Ve třináctém kole mezinárodní soutěže EBEL prohráli 2:3 v prodloužení, přestože v zápase dvakrát vedli.

Svatby v novém. Bývalý rajský dvůr ve Veselí ozdobí fontána i květinová stěna

Veselí nad Moravou – Své ano si zamilované páry ve Veselí nad Moravou řeknou v reprezentativně upraveném prostředí nádvoří tamního městského úřadu. Někdejší rajský dvůr kláštera servitů, v jehož části úřad sídlí, prodělává proměnu. „Prostor poslouží například pro svatby, komorní koncerty či menší kulturní akce,“ uvedl místostarosta Petr Kolář.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení