Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ledové sluje: skalní labyrint nad Dyjí

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Co jsou vlastně vranovské sluje a proč se jim říká ledové? Pozornost lidí z Vranova přitahují od nepaměti. Prudký sráz s labyrintem skal a jeskyní vždy lákal či naopak odrazoval místní obyvatele i náhodné kolemjdoucí svou zvláštností a mystikou.

25.1.2011
SDÍLEJ:

Chodby Ledových slují u Vranova nad Dyjí přitahují pozornost místních lidí i odborníků. Ti si už dlouho lámou hlavu nad příčinami jejich vzniku. Foto: Petr Zajíček

Další díly seriálu
20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ ZDE

Proud balvanů, skalní jeskyně a rozsedliny a koneckonců i skutečnost, že na Ledových slujích je téměř po celý rok zpravidla větší zima a že zde roste i jiná vegetace než všude okolo, dávalo tušit, že se jedná o lokalitu mimořádně zajímavou.

Zalesněný hřeben Ledových slují se nachází v areálu bývalého panství vranovského zámku. Do poloviny devatenáctého století sem chodili jen místní lesníci či lovci. Před rokem 1860 však jejich okolí nechala zpřístupnit pro veřejnost tehdejší majitelka panství hraběnka Helena Mniszková.

Na hřeben slují se tehdy chodilo buď úzkým kamenným chodníkem ve svahu, jehož zbytky jsou dodnes v terénu patrné. A nebo Kočárovou cestou, po níž je vedena i současná červená turistická značka pro pěší.

V roce 1860 pak členové Okrašlovacího spolku vranovského se souhlasem hraběnky nechali postavit na samotném vrcholu romantický obelisk, který dominuje skalnímu hřbetu dodnes.

Obelisk nad Ledovými slujemi se koncem devatenáctého století stal vyhledávaným výletním cílem. V roce 1892 sem byla znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu vyznačena jedna z prvních turistických cest. Měla červenou barvu a spojovala Čížov s Vranovem.

Po roce 1951 se stalo území při státní hranici součástí hraničního pásma. Koncem šedesátých let dvacátého století byly Ledové sluje od vnitrozemí odděleny i fyzicky, a to výstavbou železné opony. Ta byla odstraněna na jaře 1990.

Neznámá hornina

Až poté se turisté mohli do těchto krásných míst opět vrátit.
Ledové sluje jsou systém skalních srázů, rozsedlin, suťových polí a propasťovitých pseudokrasových jeskyní v příkrém severozápadním svahu nad řekou Dyjí. Skalní podloží zde tvoří bítešská ortorula. Tedy hornina, ve které se běžně jeskyně nevyskytují.

Na vzniku zdejších podzemních prostor se nepodílely krasové procesy, ale spíše běžné zvětrávání horniny. Pukliny v hornině postupně trhala a rozšiřovala zatékající a mrznoucí voda. Vrstvy ortoruly jsou mírně ukloněny směrem do údolí a jednotlivé skalní bloky vlivem gravitace pomalu kloužou dolů po svahu. Jedná se sice o proces pomalý a souvislý, doprovází ho však i občasná drobná skalní řícení.

Výsledkem celého složitého procesu, nad kterým si geologové a jeskyňáři lámou hlavy již více než sto padesát let, je systém drobných propastí a jeskyní v několika patrech nad sebou s celkovou délkou chodeb okolo jednoho tisíce metrů, na ploše přibližně tři sta krát sto metrů.

Teplota ve většině jeskyní se v letní polovině roku pohybuje mezi pěti a dvanácti stupni Celsia. Na počátku zimy však do jeskyní (hlubokých běžně deset metrů, výjimečně i čtyřicet) velmi rychle klesá těžký studený vzduch. Pokud napadne na povrchu sníh a poté roztaje (nejlépe několikrát za zimu), zateče tající voda dovnitř. Zde vzápětí zmrzne (zimní teplota v některých jeskyních se blíží i -20°C) a vytvoří ledové rampouchy na stěnách či hromady ledu na dně jeskyní. Tyto ledové tvary jsou zároveň jedinou výzdobou podzemních prostor. S krápníky se vzhledem k charakteru horniny v celém areálu Ledových slují pochopitelně nesetkáme.

Areál Ledových slují je jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území Národního parku Podyjí. Po stránce zoologické má území zcela zásadní význam pro ochranu netopýrů. Z celkově šestadvaceti druhů žijících v České republice jich v Ledových slujích odborníci zjistili sedmnáct. Z hlediska vegetace je snad nejzajímavější přirozený výskyt smrku v takto nízké nadmořské výšce.

Pohyb návštěvníků v areálu Ledových slují mimo značené turistické cesty není ale možný. Kromě ohrožení unikátní přírody přináší jednoznačně i řadu nebezpečí. Každoročně se zde vyskytují drobná skalní řícení. Navíc každý krok mezi sutěmi a kolmo se otevírajícími skalními puklinami musí chodec pozorně vážit.

Návštěvníkům se ale místo neuzavírá stoprocentně. Správa Národního parku Podyjí sem každoročně zavede účastníky organizované vycházky pro veřejnost. Kromě toho, že se účastníci této exkurze dostanou i k některým vchodům do Ledových slují (a pocítí na vlastní kůži chlad vystupující ze zemských hlubin), budou moci v létě 2011 vidět i podobu nově zrestaurovaného obelisku nad těmito jeskyněmi. Letos se tak stane v sobotu šestého srpna.

Ledové sluje v číslech
Délka chodeb: asi jeden tisíc metrů
Nejhlubší propast: 40 m (v jeskyni Brněnská)
Nejnižší naměřená teplota: -18°C (v jeskyni Ledový sklep – únor 2010)

JAN KOS (Autor je vedoucí odboru veřejných vztahů, dokumentace a informatiky)

25.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Své ano si zamilované páry ve Veselí nad Moravou řeknou v reprezentativně upraveném prostředí nádvoří tamního městského úřadu.

Svatby v novém. Bývalý rajský dvůr ve Veselí ozdobí fontána i květinová stěna

Ilustrační foto.
1

Kotlíkové dotace: zbývá jen polovina peněz, lidé už zažádali o 63 milionů

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Celníci objevili dvě nelegální herny. Od začátku roku zabavili přes sto automatů

Blanensko – Víc než sto zadržených herních automatů a hotovost ve výši téměř padesát tisíc korun a padesát eur. To je výsledek kontrol, který od začátku roku provedla Celní správa v Jihomoravském kraji.

V kůži archeologů. Lidé si vyzkouší práci s detektorem kovů

Jižní Morava /TIPY NA VÍKEND/ - Prohlédnout si naleziště i historické předměty mohou v sobotu lidé na jižní Moravě. Instituce v celém kraji oslaví Mezinárodní den archeologie.

AKTUALIZOVÁNO

Vnuk Alfonse Muchy neuspěl s odvoláním. Epopej patří Praze

Praha, Moravský Krumlov - Cyklus Slovanská epopej patří Praze, nikoliv rodině jeho autora Alfonse Muchy. Skutečnost ve čtvrtek potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání Johna Muchy. Ten bude ve sporu pokračovat. „Podám dovolání k nejvyššímu soudu,“ oznámil malířův vnuk. Pražští galeristé monumentální cyklus vystaví napřesrok v pražském Obecním domě. Sály stále nabízí i Moravský Krumlov.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení