Vypnout počítače, zahodit mobilní telefony, opustit kakofonii velkoměsta a alespoň na dva týdny zmizet v lůně přírody. To může být sen mnoha tvrdě pracujících lidí z velkoměst.

Příhraniční Lukov splnění takového snu nabízí. Malebná vesnice, obklopující údolí se dvěma propojenými rybníky, upravenou návsí, stylovými chalupami a především blízkostí Národního parku Podyjí může s jistotou aspirovat na vyhledávaný turistický cíl na Znojemsku.

„Náš městys se dvěma sty obyvateli nabízí turistům klidnou tuzemskou rekreaci. Pětici místních penzionů s oblibou využívají především cykloturisté, kteří rádi vyrážejí na oblíbené cíle. Asi nejznámějším z nich je nedaleká zřícenina Nový Hrádek nebo rakouský Hardegg,“ říká starosta městysu Lukov Lubomír Mála. Jeho slova doplňuje informace z webu obce. „Lukov leží na hranici Národního parku Podyjí. Obcí prochází několik cyklistických tras, které vedou dále lesnatou krajinou nad kaňonem řeky Dyje,“ píše se na serveru.

První písemná zmínka o obci je v zakládací listině znojemského Louckého kláštera, kde je zmíněna i osada Prilucea (pravděpodobně Lukov). Pochází z roku 1190. Místní jméno může být také odvozeno od osobního jména Luk. „Není divu, že tak nádherný kout přírody láká stále více návštěvníků. Nejdříve přicházeli pěší turisté a s rozvojem cykloturistiky přibývá stále více cyklistů. Ti nyní představují více než polovinu z celkového počtu návštěvníků parku. Znojmo a Vranov nad Dyjí propojuje dvaatřicet kilometrů dlouhá, červeně značená pěší turistická trasa. Prochází například přes Havranická vřesoviště, údolí Devíti mlýnů, Šobes, skalní útvary na Pašerácké stezce, Ledové sluje či Vranovské vrásy,“ uvádí lukovský web.

Místní lidé oceňují především klid a blízkost výjimečné přírody. „Žije se tady opravdu báječně. V Lukově už několik let provozuji restauraci. Za poslední roky je vidět, že se úspěšně rozvíjí společenský život,“ pochvaluje si podnikatel Miloš Hricko.

V Lukově provozuje jednu z místních restaurací. „Jezdí k nám především lidé z republiky. Faktem však je, že v posledních letech zaznamenáváme úbytek turistů. Je to asi dané cenami tuzemských pobytů. Lidé zřejmě raději vyráží na dovolenou do zahraničí,“ myslí si Hricko.

Za prací a do školy musí Lukovští jezdit jinam. „Školku ani školu nemáme. Školáci jezdí do Mašovic a Znojma, mateřská školka je v sousedním Bezkově. Pošta u nás také není. Zato máme pět penzionů a dvě hospody,“ přibližuje starosta. Za prací lidé dojíždějí do Znojma, někteří pracují v zemědělském družstvu v nedalekých Mašovicích.

Nové využití získala před lety bývalá budova pohraničníků. „Bezúplatným převodem jsme ji získali od ministerstva vnitra a za přibližně dvanáct milionů přestavěli na domov s chráněnými byty. Starým lidem a lidem s mentálními poruchami jsme tak nabídli moderní bydlení se sedmnácti bytovými jednotkami,“ informuje Mála.

V sousedství domova je další objekt bývalé pohraniční roty. „Ten jsme za milion a půl koupili a plánujeme z něj udělat obecní úřad. Nyní fungujeme v nevyhovujících, stísněných podmínkách malého domku poblíž kostela,“ říká Mála.

Pro řadu lidí z nedalekého Znojma může být překvapením, že Lukov je městysem. Stalo se jím v září roku 2008. „Lukov je od poloviny 16. století označován jako městečko. Dokazuje to písemný dokument z roku 1560. Jde o zápis prodeje vranovského panství Jiřím Volfem Krajířem Petrovi Čertoryjskému,“ potvrdila ředitelka Moravského zemského archivu v Brně Kateřina Smutná. „Součástí prodaného panství totiž bylo městečko Lukov s kostelním právem podacím, s pivovarem, sladovnou a naturálními povinnostmi k majiteli panství,“ vysvětlila Smutná.