Další díly seriálu Podnikání na Znojemsku naleznete ZDE

Ve vůni dřeva, ve světě pohádek a dětských úsměvů podniká ve Znojmě Pavel Mašek. V jeho rodinné firmě Mašek – umělecká výroba ročně vyrobí desítky tisíc loutek nejrůznějších velikostí, ale i maňásky, loutková divadýlka, dekorace, rekvizity či hračky. Ale zatímco na začátku podnikání tvořily právě loutky prakticky jediný výrobní program firmy, dnes nabízí i dřevořezby, polychromii, zlacení, opravy, restaurátorství či 3D skenování.

Jak a kdy vaše rodina s výrobou loutek začínala?
Tradice výroby loutek v naší rodině začíná od roku 1968, kdy můj tatínek začal pracovat v únanovské pobočce Moravské ústředny, kde se vyráběly právě loutky. V roce 1987 jsem na jeho místo vedoucího provozu do Moravské ústředny v Únanově nastoupil já. A v roce 1990, když se otevřely možnosti podnikání, jsem se se svým zaměstnavatelem domluvil, že půjdu na soukromo. Pro něj byla výroba loutek v Únanově stejně jen jakousi formou reklamy. S sebou jsem si vzal dvě zaměstnankyně, se kterými jsem začínal rozjíždět vlastní firmu. V červnu roku 1990 jsme tedy začali vyrábět v Havraníkách první vlastní loutky.
Jak vývoj firmy pokračoval?
Od toho roku 1990 nám stále pomalu přibývalo práce, narůstaly zakázky, takže jsem musel přibírat lidi. Pak nám provozovna v havraníkách byla malá, takže jsem v roce 1994 koupil od města bývalou školu v Oblekovicích a přestěhovali jsme se sem. Budova byla jen v rozestavěném, hrubém stavu, takže jsme museli udělat kompletní rekonstrukci. Na stejném místě jsme dodnes.
Kolik zaměstnanců máte dnes?
V současné době máme pětadvacet zaměstnanců, máme totiž i provoz ve Vranově nad Dyjí. Tam máme sériovou výrobu loutek pro komerční využití. V Oblekovicích je druhá polovina výroby loutek, zakázková a kusová výroba, řezbářská, truhlářská výroba, restaurování…
Projevila se ve vašem oboru krize?
Byly doby, kdy jsme dělali třeba dvakrát takový počet loutek, než dnes. Objednávky se snižovaly tak, jak klesal turistický ruch. Místo toho se nám ale podařilo získat více zakázek v dalších oborech, jako řezbářství, restaurování a podobně. Můžu říct, že jsem za celou dobu svého podnikání nemusel nikoho propustit. Vždycky se nám podařilo propad v jedné oblasti vyrovnat zvýšenou výrobou v oblasti jiné. Je to ale také díky tomu, že náš záběr je opravdu široký. Nevím o tom, že by v tuzemsku byla druhá taková firma, která se kromě výroby loutek zabývá v tak širokém rozsahu i výrobou řezbářskou, zakázkovou, restaurátorstvím a podobně.
Je to i díky tomu, že jsme investovali do nových moderních strojů. Dnes máme tři počítačem řízené stroje, nejmodernější přenosný laserový scanner… Tomu vybavení, se kterým jsme před dvaceti lety začínali, bychom se dnes smáli. Dnes jsme schopni udělat prakticky cokoliv.
Přibližme tedy trochu více, čím se firma Mašek – umělecká výroba zabývá?
Kromě sériové výroby loutek, samozřejmě o různé velikosti, které distribuujeme do turistických informačních center, prodejen hraček a podobně děláme i loutky na zakázku. To si třeba loutkový soubor objedná konkrétní loutky pro celou pohádku včetně kompletní výbavy. Uděláme to buď podle jejich návrhů, nebo loutky navrhneme sami. Na to máme externího výtvarníka i vlastního designéra, což nás rovněž posunulo hodně dopředu. Ročně vyrobíme řádově desetitisíce loutek.
Kromě toho děláme dřevěné sochy i v nadživotních velikostech. Poslední dobou vyrábíme hodně pro církev, ať už sochy svatých, nebo celé oltáře. A to může jít o repliky stávajících historických oltářů, nebo i zcela nové dílo.
Vyrábíme ale třeba i dřevěné pažby na pušky.
Jaké „speciality“ jste už vyráběli?
Například pro kostel v Moutnici jsme dělali sochy v životní velikosti na hlavní oltář. Takže jsme připravili vizualizaci postav, návrhy a následovala realizace. Připravujeme návrh starého klasického oltáře do kostela ve Starém Hrozenkově, je to ve stádiu rozpracovanosti, ale do Velikonoc musí hotový oltář se zlacením stát na místě.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Jde o turistická centra, loutkové a profesionální divadelní soubory, prodejny hraček… Výrobu doplňujeme scannováním výrobků, výrobou speciálních dveří na zakázku s ornamentální řezbou, děláme vyřezávané díly pro truhláře…
V roce 1990 jsme začínali jen s loutkami, postupem času jsme i kvůli loutkám museli nakoupit moderní stroje, na kterých dnes ale děláme i další produkty. Dnes tak loutky tvoří asi padesát procent naší produkce.
Jaké jsou vaše stálice mezi loutkami?
Největší zájem je, asi poměrně logicky, o Kašpárky, klauny, Hurvínky, Spejbly a Máničky v různých velikostech. Od patnácti do padesáti centimetrů.
Největší loutka, kterou jsme dělali, byla devadesát centimetrů vysoká. Předpokládám, že se použila spíše jako reklamní kus, protože na vodění v divadle je přeci jen trochu těžká.
Jaké materiály na loutky používáte?
Jde o klasické lipové dřevo, textil a bavlnu. Lípa je měkká, dobře opracovatelná. V lese nám vybere hajný strom, na pile ho necháme pořezat a ve vlastní sušárně vysušíme. Odpad, co z výroby vznikne, využijeme v našem kotli. Takže nemáme žádné odpady.
Exportujete své výrobky i mimo Českou republiku?
Nejdál je vozíme do Japonska, kromě toho ale samozřejmě do Evropské unie, především do Rakouska, Německa a Francie. Menší množství vozíme do Ameriky.
Vyráběli jste i něco zcela zvláštního?
Dělali jsme tři krokodýly v životní velikosti pro jednu restauraci ve Francii, která se jmenuje U krokodýla. Jeden z nich ležel, druhý stál, třetí seděl. Práce na jednom kuse trvaly několika lidem čtrnáct dnů.
Vyráběli jsme dvanáctimetrového draka pro činoherní divadlo v Uherském Hradišti jako rekvizitu k představení.
Jak vidíte budoucnost rodinné firmy, máte pokračovatele?
Ve firmě už pracuje dcera, manželka se stará o finance. A dá se říct, že všechny děti jsou v oboru. Jedna dcera dělá design oděvů, druhá zase designérku exteriérů a interiérů. Kluk je na vysoké škole, obor film. To všechno souvisí i s naším oborem. Takže věřím, že někdo z nich, nebo třeba všichni dohromady, firmu nakonec převezmou.
Vážení čtenáři, seriál Podnikání na Znojemsku najdete také v tištěné podobě každou sobotu ve Znojemském deníku Rovnost.