Jak jste se do komunální politiky vlastně dostal?
V roce 2006 se v Těšeticích nekonaly komunální volby. Půl roku u nás bylo jakési bezvládí a obec spravoval ministrem vnitra pověřený správce. Pak jsme měli náhradní volby. Kluci z Těšetic mne oslovili s myšlenkou, že bychom sestavili kandidátku pod hlavičkou KDU-ČSL. Říkal jsem jim proč ne, napište mne někam na konec. Jenže mne přesvědčili, abych byl na třetím místě kandidátky. V rámci povolebního vyjednávání jsem se nakonec stal starostou. Přišlo mi vhodné, abych pak vstoupil do strany, za kterou jsem kandidoval.

Máte náročnou profesi ve Znojmě. Jak zvládáte vaši práci a povinnosti starosty?
Musím přiznat, že starostování jde na úkor osobního volna i rodiny. Projevilo se to především na začátku mého působení v čele obce. Postupně se podařilo řadu věcí zaběhnout, některé úkoly přerozdělit, a dnes obec řídím spíše manažersky. Máme řadu schopných lidí, kterým lze dát příležitost a nastavit pravidla tak, aby vše fungovalo ku prospěchu věci.

Nastupoval jste po státem určeném správci. Bylo pro vás obtížné dostat se do systému, aniž by vám pomohl předchůdce?
To je jako s každým novým zaměstnáním. Prostě se člověk musí rozkoukat. Měl jsem povědomí o tom, co se ve vesnici děje. Měl jsem představu, jak situaci v Těšeticích spravit a šel jsem cíleně krok za krokem. Samozřejmě, že něco jiného je práce v soukromé sféře, kde jsou nějak nastaveny mantinely. V komunální oblasti je to jinak. Schvalovací proces je podstatně delší. To, co ve firmě musím rozhodnout ihned nebo řádově ve dnech, trvá ve veřejném sektoru týdny či měsíce. Jsou totiž věci, které musí schválit zastupitelstvo. To se schází obvykle jednou měsíčně. Jde tedy o to, přivyknout takovému režimu a pochopit, že to tak prostě musí být.

Jak jsou rozloženy politické síly ve vašem zastupitelstvu? Máte problémy při rozhodování?
Je nás sedm, z toho pět za KDU-ČSL. Přestože máme pohodlnou většinu pro rozhodování, nechci, abychom prosazovali věci, které by neměly všeobecnou podporu. Snažím se, abychom vždy dosáhli konsensu.

Pro chod úřadu je nutné mít schopné a zkušené úředníky. Jak je to u vás?
Na obci je účetní paní Věra Nováková. Je to člověk na svém místě. Je typem úředníka, který pracuje, zůstává, drží linii a starostové se střídají. Je až s podivem, že to, co někde zastávají dva až tři úředníci, zvládne u nás jen jedna osoba. Má na starosti obec, vede účetnictví i pro mateřskou školku a protože máme rozsáhlou hospodářskou činnost s velikým obratem, stará se i o tuto sféru. Má ve všem systém a pořádek. Klobouk dolů.

Když se řekne Těšetice, řada lidí si vybaví bývalou kinokavárnu, která kdysi vyhořela. Jak se vyvíjí situace kolem hrubé stavby její nástupkyně?
Dokončení stavby zmíněného objektu bylo součástí i volebního programu pro toto období. Udělali jsme průzkum mezi občany. Ti jednoznačně řekli, že by chtěli uvedený objekt dobudovat. Nyní řešíme některé právní a finanční souvislosti. Aktuálně předěláváme část projektu. Chceme totiž, aby v budově vzniklo devět podporovaných bytů. Měli by tam zůstat důchodci, aby nemuseli odcházet do penzionů v okolí. Popřípadě by tam mohly bydlet mladé rodiny, které ještě nemají vlastní bydlení.

Jak vnímáte golfový areál, který v Těšeticích již léta funguje? Pomáhá podle vás rozvoji vesnice?
Je to rozhodně jakási upoutávka na obec. Areál je v rukou soukromé společnosti a jeho provozovatelé mají pozemky pronajaté. Letos rozšířili plochu areálu a pro příznivce golfu to bude určitě lepší. Lokalita, kterou provozovatelé golfu spravují, vypadá hezky. V minulosti sice vznikala určitá nedorozumění mezi provozovateli areálu a obcí nebo místními fotbalisty. To se však již uklidnilo.

Součástí areálu je i bývalé koupaliště. Jaké plány má obec s ním? Bude někdy fungovat?
Otázkou je, co jsou priority. První byly opravy místních silnic. To se nám podařilo. Nyní řešíme kulturní dům. Koupaliště by potřebovalo asi šest milionů korun pro to, aby mohlo fungovat. Nad koupalištěm musíme ještě přemýšlet. Nejde jen o to, dát ho do pořádku. Otázkou jsou například provozní náklady. Musíme do budoucna zvažovat využití celé lokality. Aby koupaliště přilákalo lidi, muselo by mít třeba přihřívanou vodu. Musel by tam být další servis a zázemí tak, aby se zde lidé bavili. To znamená restaurace, další sportoviště. Samo koupaliště totiž bude vždy ztrátové.

S jakým rozpočtem vlastně pracujete?
Roční rozpočet činí pět milionů korun.

Zbývá vám čas na rodinu nebo koníčky?
Snažím se čas organizovat tak, abych měl čas i na rodinu a koníčky. Největším koníčkem je včelaření. Se včelami je to tak, že při práci s nimi musí být člověk soustředěný a klidný. Pokud je včelař rozčilený, včely to vycítí a začnou bodat. Pro mne je tedy včelařství velká relaxace a uvolnění.

VIZITKA
Jméno: Zdeněk Nekula
Věk: 41 let
Stranická přísl.: KDU-ČSL
Rodinný stav: ženatý, čtyři děti
Narozen: ve Znojmě
Vzdělání: vysokoškolské
Povolání: manažer