Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborníci mapují mrtvé dřevo v Dyji

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Dyje v sobě stále skrývá ohromnou sílu, a to i přesto, že je nad Znojmem spoutána dvěma přehradami. Ukázala ji i při povodních v roce 2006.

23.11.2011
SDÍLEJ:

Pod kůrou padlých stromů podél Dyje lze najít celoevropsky chráněného lesáka rumělkového. Díky dokonale plochému tělu se umně pohybuje v sebemenších skulinách pod kůrou, kde se živí hnijícím lýkem nebo napadá larvy jiného hmyzu. Foto: Václav Křivan

Spolu s velkou vodou připlulo k hrázi znojemské přehrady velké množství dřeva a vodohospodáři se báli, že kmeny stromů ucpou její bezpečnostní přeliv a voda nekontrolovatelně hráz přeteče. Paradoxně se tak stalo kvůli nepromyšlenému zásahu, který měl této situaci předejít. Odborníci nyní hledají způsob, jak mrtvé dřevo v národním parku nechat svému osudu a přitom zabránit případnému dalšímu ohrožení hráze.

Součástí ekosystému řeky jsou i stromy a keře na jejích březích. Charakter břehových porostů závisí na mnoha faktorech. V Podyjí mají povahu různých typů lužních lesů. Převahu zde mají olše, vrby, jilmy, které jsou promíchány s javory, duby nebo jasany. Dyje v národním parku tak protéká silně lesnatým územím, jen místy přerušeným nivními loukami.

Řeka stejně jako břehové porosty leží převážně v 1. zóně národního parku, tedy v přísně chráněné části přírody, ve které je dán maximální prostor samovolným procesům. Přírodě je zde dovoleno „divočet“. Před výstavbou Vranovské přehrady měla Dyje naprosto jiný vodní režim a s tím souvisela i tehdejší podoba břehů. Kvůli častým záplavám a působení například ledových ker v době jarního tání byly stromy a keře v nejbližším okolí řeky silně decimovány. Vodní a ledový živel v podstatě neumožňoval vznik rozsáhlejších porostů a tak v záplavovém území podél toku bylo ve srovnání s dneškem jen minimum dřevin. Když už se stalo, že se do záplavové zóny dostal třeba vyvrácený strom z lesních porostů na svazích, ihned ho zpracovali farmáři hospodařící v údolí.

Pozvolný rozpad

Po výstavbě vranovské přehrady se situace radikálně změnila. Záplavy ustaly nebo přicházely výjimečně. V nivě Dyje se tak postupně vytvořil téměř souvislý pás lužních lesů. V našich luzích dominují krátkověké stromy, jako je třeba olše nebo vrba. V současnosti, po několika málo desítkách let, jsme svědky jejich pozvolného rozpadu. Ten je samozřejmě zcela přirozenou součástí vývoje lesa. Přirozeně odumírající stromy, jedinci poškození větrem, činností řeky, ale v posledních letech i například bobra se lámou nebo vyvracejí. Buď okamžitě, nebo po čase je pak řeka unáší níže po svém toku.

Obvykle se takový kus dřeva někde zachytí a postupně se rozloží. Trasa, kterou daný kus urazí, závisí na jeho délce, na momentálním průtoku, ale i na přítomnosti vhodných záchytných struktur.

Určitým paradoxem je, že břehové porosty jsou sice na jedné straně zdrojem splavované dřevní hmoty, z níž mají vodohospodáři v blízkosti staveb velký strach, ale na druhé straně jsou i velmi efektivním lapačem. Na řadě míst podél řeky Dyje lze najít často obří hromady nakupených kmenů. Celkově se jedná řádově o tisíce kmenů nebo jejich částí.

Po povodních v roce 2002 lesníci vyvrácené stromy rozřezali na kratší délky a nechali u řeky. Při dalších povodních o čtyři roky později je voda splavila k hrázi znojemské přehrady. Celé nepoškozené stromy se na hladině přehrady vyskytovaly jen zcela ojediněle. Kdyby k velkoplošné asanaci nedošlo, stromy, nebo zejména jejich části, by nejspíš také připlavaly, ale v menším množství.

Úkryt před predátory

Tento přístup je tak snad už minulostí. Stromy ležící v řece, kromě toho, že jsou přirozeným projevem dynamiky lužního lesa, mají velkou hodnotu jako životní prostor pro řadu ohrožených organismů. Na hnijící ponořené dřevo jsou vázány citlivé druhy brouků nebo hub. V ponořených korunách stromů najdou ryby snadno úkryt před predátory, jako jsou třeba v posledních letech častí kormoráni. Za padlými stromy se vytvářejí tišiny sloužící jako potravní a rozmnožovací stanoviště ryb i dalších vodních organismů.

V ještě stojících odumírajících stromech najdeme řadu pralesních brouků, například vzácných kovaříků nebo krasců. Suché vrcholky olší s oblibou navštěvují šplhavci – žluny a strakapoudi.

Mrtvé dřevo v korytě nebo na břehu řeku výrazně oživuje. V zahraničí dokonce odborníci vkládají přivezené stromy do koryt regulacemi spoutaných řek bez života. To v podmínkách Podyjí samozřejmě není potřeba. Příklad ze zahraničí je jen ilustrací, jak je přítomnost dřevní hmoty v řece ceněná.

Odborníci v posledních letech pečlivě mapují přítomnost rizikových stromů v okolí Dyje a zkoumají přirozený pohyb mrtvého dřeva po řece. Výsledky tohoto vědeckého zkoumání přinesou zajímavé poznatky, a snad i přispějí k rozptýlení obav o bezpečnost vodního díla Znojmo i při respektování přirozených procesů v přísně chráněné první zóně. Další péče o břehové porosty by měla spočívat v minimalizaci zásahů tak, aby byla zachována, případně posílena jejich záchytná schopnost. Ze speciálních opatření, o nichž se prozatím jen uvažuje, lze zmínit umístění umělého lapače splavovaného dřeva v prostoru znojemské přehrady nebo umělé poutání vybraných kusů dřeva přímo na místě jeho vzniku. Odstraňování nebo rozřezávání kmenů by mělo být přípustné jen zcela výjimečně, například intravilánu Vranova a Hardeggu, v blízkosti mostů a jezů.

ROBERT STEJSKAL (Autor má na starosti management lesních a nelesních porostů NP Podyjí)

23.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační snímek.

Řídil auto i přes zákaz. Upozornil na sebe neprůhlednými tmavými skly

Lídr Strany zelených Michal Berg.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra Strany zelených Michala Berga

Škatulata kandidátů. Přeběhlíci mění tradiční strany za nové

Jižní Morava /ANKETA/ – Jihomoravanům, kteří si oblíbili konkrétního kandidáta v posledních předčasných parlamentních volbách, se může stát, že jej na letošních volebních lístcích budou déle hledat. Více než dvě desítky kandidátů totiž vyměnily politický kabát. Z tradičních stran utíkají do mladých.

První školní tablo: představíme prvňáky ze ZŠ Znojmo - Přímětice

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Turisty přiláká na Znojemsko nová společnost. Nyní čeká na krajský certifikát

Jižní Morava – Lákat turisty na Znojemsko, aby v kraji mezi vranovským zámkem, Národním parkem Podyjí a šatovskými sklípky strávili třeba týden. To je úkol nové destinační společnosti. První nedávno získala krajskou certifikaci na Hodonínsku. Na Břeclavsku trvá pat mezi Lednicí a Mikulovem.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídryně Starostů a nezávislých Jany Krutákové

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Jana Krutáková je lídryní jihomoravské kandidátky hnutí Starostů a nezávislých pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 13 do 14 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení